Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stále více lidí neplatí za odpady. Města na dlužníky posílají exekutory

  17:55aktualizováno  17:55
Roste neuvěřitelnou rychlostí. Jen v šesti okresních městech Moravskoslezského kraje se už dluh na poplatcích za odpad v součtu vyšplhal na závratných 200 milionů korun. Stále častěji kvůli tomu lidem klepou na dveře exekutoři.
Náklady za odvoz popelnic a kontejnerů rostou, ale mnoho lidí za likvidaci odpadu přestává platit. (ilustrační snímek)

Náklady za odvoz popelnic a kontejnerů rostou, ale mnoho lidí za likvidaci odpadu přestává platit. (ilustrační snímek) | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Když předloni začal ostravský magistrát vymáhat dluhy na poplatcích za odpad prostřednictvím exekutorů bez předchozí písemné upomínky, bilo vedení města na poplach kvůli jejich rekordní výši. "Lidé městu dluží téměř 107 milionů korun," upozorňoval tehdy náměstek primátora pro finance Tomáš Petřík. Rekord je pokořen. Během pouhých dvou let se dlužná částka v Ostravě vyšplhala na 123 milionů.

Trend je stejný v celém regionu. Stále více lidí neplatí za odpady. A právě na jaře se záporná čísla vždy propadají ještě hlouběji. Konec dubna, května a června je ve většině měst a obcí datem splatnosti poplatků za odpad.

Kolik se kde platí...

Opava 396 Kč

Frýdek-Místek 492 Kč

Ostrava 498 Kč

Bruntál 500 Kč

Hlučín 500 Kč

Karviná 500 Kč

Havířov 552 Kč

Nový Jičín 552 Kč

Pramen: Radnice měst

"Lidé nám dluží zhruba sedm milionů korun," potvrzuje mluvčí opavského magistrátu Lada Dobrovolná. Loni Opava na poplatcích za odpad evidovala pětimilionový dluh. Za rok tedy částka narostla o čtyřicet procent.

Úspěšnost exekucí je velmi různorodá

Poplatky za odpad patří k nejkritičtějším. Karviná hlásí 32 dlužných milionů, Bruntál 5 milionů, Nový Jičín 6,6 a například Havířov 27 milionů korun. Všechna města proto využívají možnost poslat na neplatiče exekutory.

Peníze vymáhají prostřednictvím klasických soudních exekutorů nebo exekuce zajišťují přímo úředníci. "Vymáháme vlastními zaměstnanci a můžeme i nařizovat exekuce, což děláme. Nejčastěji srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky z účtů a podobně," popisuje praxi například mluvčí Karviné Šárka Swiderová.

Města také své pohledávky přihlašují do dědického či insolvenčního řízení nebo uvalí exekuci na důchod či další příjem dlužníka. Častý je také prodej movitého a nemovitého majetku neplatiče. Úspěšnost je různá. Od deseti procent v Karviné přes jedenáct v Havířově, pětadvacet v Hlučíně, jednatřicet v Novém Jičíně až po čtyřiapadesát procent úspěšných exekucí v Ostravě.

Lidé nemají peníze a platbu za odpad považují za zbytnou

Proč lidé neplatí? "Poplatky stále rostou. Pro vícečetnou rodinu jde o velký jednorázový výdaj, třeba i dvoutisícový," míní devětadvacetiletý Ostravan Martin Sikora.

Eva Wojnarová z havířovské radnice upozorňuje na celkovou zadluženost obyvatel kraje. "Lidé mají nízké příjmy a úhrada dluhu za poplatek určitě není na prvním místě. V Moravskoslezském kraji je podle insolvenčního rejstříku také republikově nejvíce mužů dlužníků ve věku od pětatřiceti do padesáti let a počet lidí v insolvenci narůstá geometrickou řadou," říká.

Poplatky za odpad však v posledních letech nerostou všude. Výjimkou je Opava, kde výměna vedení města znamenala v roce 2011 pro obyvatele skok z 200 korun na 396 korun na osobu a rok, tedy zhruba na dvojnásobek. Přesto stále patří k těm levnějším.

Skutečné náklady jsou ještě vyšší než poplatky

Během posledních pěti let se jinak navyšovalo ještě letos v Novém Jičíně o 96 korun a v Havířově o 60 korun. Naopak Ostrava, Karviná či Hlučín už roky výši neměnily. Poplatky se pohybují okolo pěti set korun.

Radnice avizují, že zatím o navýšení neuvažují. A to i přesto, že doplácejí. "Skutečné náklady jsou o 191 korun na obyvatele vyšší. Rozdíl hradí město ze svého rozpočtu," uvádí například mluvčí Hlučína Miroslav Pech.

Cestou ke snížení poplatků je třídění. Města totiž mohou navýšit jen složku poplatku určenou na likvidaci směsného odpadu. Když lidé budou více třídit, radnice musí částku naopak snížit.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.