Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hranostaj, bobr, labutě. Zvířecí nemocnice přijímá stále více pacientů

  10:37aktualizováno  10:37
V záchranné stanici v Bartošovicích na Novojičínsku loni přijali rekordní množství živočichů, více než tisíc. Za leden už mají dalších padesát zvířecích pacientů.

Hranostaj Ferda si v bartošovické stanici vyloženě lebedí. Na jaře se ale vrátí do přírody. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Na rybníku plavou labutě. Loňská mláďata ještě s hnědým peřím. Ve sklepech zimují netopýři, voliéry obývají krahujci, sovy a káňata. Mezi kusy dřeva v jedné z voliér se míhá hranostaj, v jiné pospává mladý bobr.

Stanice v číslech

Záchranná stanice loni pečovala o 1 287 jedinců 104 druhů zvířat. Z toho 1 163 volně žijících, zbytek tvořili holubi a vypuštěné fretky a další exotická zvířata.

Nejčastěji přijímali poštolky obecné (166), ježky západní (154), kosy černé (61) a netopýry pestré (59).

Z ohrožených lokalit na bezpečná místa lidé ze stanice přesouvali 185 ropuch obecných, 89 skokanů hnědých a 25 netopýrů rezavých.

Stanice zdůrazňuje, že bez pomoci sponzorů by to nešlo. Přispět můžete i DMS ve tvaru ZVIREVNOUZI BARTOSOVICE na číslo 87 777 (více o bartošovické stanici zde).

Záchranná stanice živočichů v Bartošovicích je plná pacientů. Loňský rok přinesl rekord, letošek bude zřejmě podobný. "Letos už máme padesát dalších přírůstků," říká zástupce vedoucího stanice Jan Kašinský. "Právě teď převládají labutě a krahujci. Když nasněží, pak také sovy a káně sražené autem," popisuje, zatímco z misky sype labutím do rybníka zrní.

"Labutě bývají zesláblé. Například toto osiřelé mládě z Ostravy," ukazuje Kašinský na mladého ptáka, který hltavě sbírá zrní z vody a lidí se nebojí. "Bývají zvyklé na přikrmování. Zůstanou tam až do mrazu a pak se o sebe nedokážou postarat. Zvláště mladé si na přikrmování rychle zvyknou. Letní příkrm dělá víc škody než užitku. Když ustoupí mrazy, raději nekrmit," varuje Kašinský. Až labutě ve stanici zesílí, samy odletí.

Hranostaje přinesla kočka

V nedaleké voliéře odpočívají krahujci. Většina se léčí z pohmožděnin a otřesů způsobených nárazy do oken a dalších prosklených ploch. Do blízkosti lidských obydlí je lákají sami lidé. "V zimě krmí sýkorky a drobné ptáky, stahují je na jedno místo z okolní krajiny. A za nimi letí krahujci, kteří je loví," vysvětluje Jan Kašinský.

Skutečnou raritou je však malá bílá šelma s černou špičkou ocásku. Hranostaj Ferda byl ještě před dvěma měsíci krotký, každého příchozího přivítal tím, že mu důkladně prošmejdil kapsy. Teď je z něj divoká šelma. "Je schopný lovit. Na jaře jej pustíme do volné přírody," říká zástupce vedoucího stanice o pacientovi, který do stanice přišel v létě jako mládě. "Ještě neměl ani dorostlé mléčné zuby. Přinesla si jej kočka jako hračku," doplňuje Kašinský. To měl Ferda hnědou letní srst.

Bartošovický azyl

Na jaro ve stanici čekají i netopýři. V Bartošovicích jich právě vyspávají čtyři desítky a přibývají další. "Případy netopýrů v bytech se rozšířily. Souvisí to zřejmě s opravami domů. Uzavírají se spáry, v nichž zimovali," komentuje Kašinský.

Ochránci najezdili desítky tisíc kilometrů

Než se oteplí, pobude si ve stanici také bobr. Osamělé mládě pochází z Olomoucka. Asi měsíc tam na sklonku podzimu chodilo do jedné zahrady na jablka. Pak jej ochránci odchytili. Bobři jsou rodinní tvorové, sám by zimu nepřežil. Na jaře poputuje zpátky (více o bobrovi zde).

Počet zvířat v záchranné stanici každoročně stoupá. "Naše činnost se dostala do povědomí. Lidé vědí, kam volat, a volají," odhaduje příčinu Kašinský. Jen loni ochránci za svými pacienty najeli téměř čtyřicet tisíc kilometrů. Polovina jedinců se vrací zpátky do přírody. Ostatní, pokud zranění přežijí, se stanou stálými obyvateli stanice.

Ke zraněním zvířecí záchranáře volejte, k mláďatům ne

Únor a březen jsou měsíce zraněných dravců a čerstvě narozených mláďat. Zatímco u dravců odborníci doporučují okamžitě kontaktovat záchrannou stanici, nalezená mláďata by lidé měli nechat raději v klidu.

"Pokud lidé najdou zraněného živočicha, je nejlepší zavolat, poradit se. Teď jsou velmi častými pacienty sovy, kalousi, puštíci a káně sražené autem. Loví drobné savce, kteří přebíhají přes cestu, na níž je velmi dobře vidí. Často se ale stává, že je přitom srazí projíždějící auto," popisuje Jan Kašinský z bartošovické záchranné stanice živočichů.

Stejně tak je lepší zvířecí záchranáře kontaktovat také v případě, když někomu během zimy do bytu vlétnou netopýři.

Naopak u opuštěných mláďat by si případní nálezci měli rozmyslet, než nalezence odnesou pryč. "Třeba při nálezu malého zajíčka, který je v klidu a zjevně nezraněný, je lepší nesahat na něj a nechat jej na stejném místě,“ říká Kašinský. "Jsou schopní snášet i velmi nízké teploty."

Ke zhruba deseti procentům případů je potřeba volat veterináře. Ošetření zbývajících zvířat zvládají záchranáři sami.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.