Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stanice na Ostravsku a Karvinsku nově měří také nejjemnější prach

  12:55aktualizováno  12:55
Hydrometeorologové v Moravskoslezském kraji podrobněji sledují výskyt nejjemnějších zdraví škodlivých prachových částic. Takřka dvojnásobek stanic měří výskyt prachu PM 2,5 a na přelomu roku se dokonce začne poprvé monitorovat prach PM 1.
Měřící stanice.

Měřící stanice. | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Dostanou se až do plicních sklípků, kde mohou způsobit závažné zdravotní problémy. A zvláště na Ostravsku a Karvinsku létá mikroskopického prachu podstatně více než kdekoliv jinde v republice.

Dosud se odborníci zaměřovali hlavně na prach PM 10, tedy prach o velikosti deset mikrometrů a méně. Letos se ale pozornost rozšířila na ještě jemnější prachové částice – PM 2,5.

A místo osmi měřicích stanic jich PM 2,5 monitoruje patnáct. „Nově například ve stanici v Českobratrské ulici v Ostravě, v Rychvaldu nebo ve Frýdku-Místku,“ uvedla Blanka Krejčí z Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě.

Na rozdíl od PM 10 nejsou u PM 2,5 stanoveny hodinové nebo denní limity koncentrací. Tuzemská legislativa stanovila jako nejvyšší roční povolenou průměrnou hodnotu PM 2,5 na 25 mikrogramů na metr krychlový.

Světová zdravotnická organizace pak za bezpečnou hodnotu považuje koncentrace do deseti mikrogramů. A skutečnost v kraji? Jedinou stanicí, která za loňský rok naměřila podlimitních 19 mikrogramů, byla beskydská Čeladná.

Nejhorší je situace v Ostravě-Radvanicích a Věřňovicích

Nejvíce PM 2,5 zjistily stanice v Ostravě Radvanicích a ve Věřňovicích na Karvinsku, kde loni létalo průměrně 36,2 mikrogramu na metr krychlový.

Nad třicet mikrogramů se ještě dostali v Petrovicích u Karviné, v Ostravě Přívozu a v dalším ostravském obvodu Zábřeh.

Hydrometeoroložka Blanka Krejčí upozornila, že u tak jemných částic lze jen velmi obtížně prokázat zdroj nečistot.

Co je PM 2,5

  • Velmi jemné prachové částice rozptýlené ve vzduchu, jejichž velikost je menší než 2,5 mikrometru.
  • Nejčastěji obsahují popílek, saze a horniny.
  • Snáze se na ně váže karcinogenní benzo(a)pyren.
  • PM 2,5 proniká mnohem dále do dýchacího ústrojí než větší PM 10, mohou se usazovat v průduškách.
  • Při delším působení vyšších koncentrací hrozí různě závažná plicní onemocnění.

„Abychom se alespoň přiblížili horní hranici limitu, tak je zapotřebí nápravných opatření jak u velkých zdrojů, tak u lokálních topenišť a dopravy,“ vysvětlila.

Na přelomu roku se poprvé v kraji začnou v Českobratrské ulici v centru Ostravy měřit hodnoty zcela nejjemnějších prachových částic PM 1.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR považuje měření ještě jemnějšího prachu, než je PM 10, za velmi důležité.

„Je totiž mnohem nebezpečnější, protože se na něj například více váže karcinogenní benzo(a)pyren,“ vysvětlil.

Rozsáhlejší měření PM 2,5 a dokonce i zahájení monitorování PM 1 označila předsedkyně občanského sdružení Čisté nebe Markéta Ubíková za nutné.

„Čím více objektivních informací o stále nedobrém stavu ovzduší v kraji veřejnost získá, tím lépe,“ konstatovala.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.