Vypadá to jako kompromis. Jenže spokojený nejspíše nebude nikdo. Finanční správa v červenci oznámila, že v celé zemi zruší 23 poboček finančních úřadů v menších městech (podrobněji zde).
Nejvíce - čtyři - v Moravskoslezském kraji. Z toho tři na Karvinsku. Podle úřadu nejsou územní pracoviště ve Fulneku na Novojičínsku, v Bohumíně, Českém Těšíně a v Orlové dostatečně vytížená, proto od 1. ledna měla zaniknout. Zaměstnanci by podle plánu přešli na jiné finanční úřady a do opuštěných měst by případně jen občas dojížděli.
Navíc už od září finanční úřady v neokresních městech ruší přijímání financí v hotovosti. Proti tomu se postavili starostové z dotčených obcí. Poukazují na to, že státní správa v menších městech vyklízí pozice, což vede ke zhoršení situace jejich občanů. Proti byl i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
V úterý začne velké jednání
Koaliční rada se proto nyní dohodla, že provoz úřadů nezanikne, ale omezí se na úřední dny. „Finanční správa bude zajišťovat služby v pondělí a ve středu po celý rok. Nově by měli služby zajišťovat dva pracovníci a ostatní přejdou na vyšší územní pracoviště,“ uvedl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.
Upozornil, že se na 2. září chystá velké jednání starostů s představiteli finanční správy, možná i s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). „Očekávám, že se dohodneme a obce nám umožní hledat lepší řešení pro poskytování služeb,“ řekl Janeček.
Jenže starosty tím moc neuklidnil. Posun sice vítají, ale obávají se, že je to jen odložení problému. „Zrušení pracoviště v Českém Těšíně bylo krokem zpět proti předchozím snahám o přiblížení úřadů občanům, proto jsme s takovým postupem od začátku nesouhlasili. Finanční úřad v Českém Těšíně je největší z navržených k rušení a reakce občanů byla velmi negativní. Počkáme na konkrétní podobu nového návrhu, obáváme se však, že se může jednat o nějaký přechodný krok k částečnému uklidnění samospráv,“ uvedl českotěšínský místostarosta Stanislav Folwarczny (ODS).
Proč se ruší tak velké finanční úřady?
Dodal, že si nedovede představit, jak v současné poměrně velké budově postavené pro potřeby Těšínské komory, která je dnes ve vlastnictví státu, budou pouze v pondělí a ve středu dva úředníci.
Právě na podivnost s velikostí rušených finančních úřadů upozornil starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD). Zatímco jinde v zemi finanční správa „gumuje“ úřady s nejvíce dvanácti zaměstnanci, na Karvinsku měly skončit berňáky s více než dvaceti pracovníky.
„Jak je to možné? Hlavním důvodem bude zřejmě to, že v Karviné finanční správa nákladně opravuje budovu bývalého okresního úřadu a ta bude pro karvinský finanční úřad velká. A tak hledali způsob, jak ji využít, a přišli na to, že když zruší tři velké pobočky a zaměstnance z nich tam přesunou, problém se jim vyřeší,“ domnívá se Vícha.
Rozporuje i argumentaci, že stát vydělá prodejem uvolněných budov. Zmínil, že ve stejné bohumínské lokalitě se marně snaží prodat ministerstvo vnitra bývalou radnici, cenu muselo snížit ze šesti milionů korun na dva.
Lidé z menších obcí stále cestují
Přitom objekt bohumínského finančního úřadu se stavěl jen pro tyto účely. „Finanční správa předpokládá, že objekt prodá za 12,8 milionu korun. To ale rozhodně není reálné,“ sdělil Vícha s tím, že i omezení provozu pro tak velký rajon, zahrnující Bohumín, Petřvald a Dolní Lutyni, není dobré řešení. „Rozhodně budeme žádat, aby byl počet pracovníků posílen,“ zakončil Vícha.
Ve Fulneku pracovalo méně lidí, přesto starostka Radka Krištofová (ČSSD) sdílí nejistotu kolegů. „Máme obavy, že to je jen předstupeň úplného zrušení. Že po roce přijde ministerstvo se statistikou, která podle nich bude dokládat neúčelnost našich finančních úřadů,“ řekla.
Připomněla, že lidé - hlavně z okolních obcí - budou muset přestupovat z autobusu do autobusu. „Určitě chceme zachovat co nejširší služby, snad se na začátku září dohodneme,“ řekla fulnecká starostka.
