Jsou na některých nemocničních odděleních i ve školkách. Miniaturní částice oxidu titaničitého tam jen působením světla spalují bakterie, viry i plísně. Znatelně čistí vzduch, snižují riziko přenosu nemoci. Moderní technologie jsou však o krok dál než instituce, které dohlížejí na zdraví. Odborníci ani legislativa si s novým boomem neumí poradit.
Co jsou nanonástřiky
|
"Rozhodli jsme se použít nanonástřik ve třídě, kam budou od září chodit ty nejmenší děti. Právě ony jsou vystaveny nejvyšší nemocnosti. Jestliže zjistíme jednoznačné zlepšení, budeme zvažovat rozšíření i do dalších tříd," řekla zástupkyně ředitele ZŠ a MŠ Alberta Kučery v Ostravě-Hrabůvce Jana Reiblová.
Školka se inspirovala městskou nemocnicí, která technologie používá na jednotce intenzivní péče, na oddělení ARO či v jedné ze sanitek. Rodiče dětí dokonce na nástřik přispěli.
Že se zlepšení nemocnosti školka dočká, je velmi pravděpodobné. Průzkumy ukazují vysokou účinnost miniaturních částeček, kterými se stěny i další zařízení v interiérech stříkají.
"Měření zdravotního ústavu potvrzují, že Městská nemocnice Ostrava dosáhla více než padesátiprocentního zlepšení mikrobiální čistoty ovzduší," popsal první zkušenosti ředitel nemocnice Tomáš Nykel.
Ve Frýdku-Místku s užitím nástřiků vyčkávají
Přesto například frýdecko-místecká radnice, která rovněž zvažovala použití nanočástic oxidu titaničitého v některých svých zařízeních, zatím váhá.
"Čekáme na vyjádření související s hygienickými předpisy," vysvětlila mluvčí radnice Jana Matějíková.
Posvěcení českých hygieniků se však lidé jen tak nedočkají. Ministerstvo zdravotnictví o novém fenoménu ví, ale případné zdravotní dopady zatím neumí posoudit.
"Byli jsme informováni od některých krajských hygienických stanic o pohybu takových výrobků na trhu. Informace analyzujeme z hlediska dopadu do platné legislativy i po odborné stránce," uvedla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Dodala ale, že oxid titaničitý není považován za nebezpečnou látku.
"Vlastnosti nanomateriálů a jejich účinky na zdraví mohou být značně odlišné od vlastností téže látky v normální formě," upozornila. Vzhledem k omezenému množství informací, chybějící legislativě na české i evropské úrovni a nedostatku metod pro hodnocení účinků nanomateriálů na zdraví ministerstvo neví, jak nástřiky na zdraví působí.
"Lze jen doporučit opatrnost. Snížit vystavení všech osob na co možná nejnižší úroveň," doplnila Plívová.
V Japonsku technologie používají už třicet let
Účinky na zdraví netestoval ani průzkum zdravotního ústavu v ostravské nemocnici. "Zjišťoval se stav před a po aplikaci, zdravotní vlivy ne," sdělil mluvčí ústavu Daniel Rojan.
Prodejci technologií mají však certifikáty ze zahraničí. Podle Jaromíra Hanačíka ze společnosti NanoGT, která částice aplikuje postřikem, je technologie zcela nezávadná.
"Současná úroveň poznání neeviduje žádnou studii, která by prokázala negativní účinky," uvedl Hanačík s tím, že nezávadnost nástřiků potvrzuje například certifikát americké zdravotní instituce EPA, odpovídá evropským požadavkům a například v Japonsku se technologie používá a zdokonaluje už třicet let.
Nanočástice o velikosti dvou nanometrů dokážou prostupovat buněčnými strukturami.
Stříkají se jimi nejen stěny a stropy, ale také interiéry aut nebo vybavení zdravotnických zařízení a školek. Kůží ani vdechnutím by je člověk ale podle Hanačíka vstřebat neměl.
"Používáme koloidní roztok titanu, takže nelze částice vdechnout. Jakmile pokryje povrch, částice titanu se spojí a vytvoří aglomeráty. To už jsou velikosti, které kůží neprojdou," řekl.
Podle zkušeností firmy boom nanonástřiků teprve přichází. Reagují soukromé lékařské ambulance, předškolní zařízení, ale i potravinářské provozy, ale také majitelé bytů. Nanočástice se šíří celou republikou, k ochraně před mikroorganismy v provozu je již využívá například pivovar Bernard. Podle Hanačíka je potřeba dobře se při výběru firmy vždy informovat o celé technologii a žádat příslušné certifikáty.
Jak rychle české instituce a zákony na nový boom zareagují, se teprve ukáže. Výzkumy mohou trvat roky.
