Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První trasu pro elektrickou tramvaj budovali v Ostravě pouhý rok

  9:18aktualizováno  9:18
Skoro jako pohádka dnes může znít příběh o elektrifikaci ostravských tramvají. Lidé zajišťující ve městě od roku 1894 provoz parních vozů o ní rozhodli v dubnu roku 1900. Hotovo bylo do roka a už v březnu 1901 vyjela první elektrická tramvaj na zkušební jízdu.

Jedna z nejstarších fotografií ostravské tramvaje poháněné elektřinou. Je na ní motorový vůz číslo jedna na konečné stanici ve Vítkovicích krátce po zahájení provozu. | foto: Archiv DPO

Pravidelný provoz elektrických tramvají byl v Ostravě zahájen prvního května 1901. První ostravská tramvajová linka byla vskutku mezinárodní záležitostí. Tramvaje pocházely z polského Sanoku, stroje pro elektrárnu zase dodala budapešťská firma. Vše ale bylo v rámci monarchie.

Poblíž ostravského hotelu Palace stála jedna z prvních přestupních stanic v

Poblíž ostravského hotelu Palace stála jedna z prvních přestupních stanic. Vzadu módní dům Ostravica a vlevo od něj po 2. světové válce zbořený Německý dům.

Dnešní ostravské Masarykovo náměstí bylo s provozem tramvají nerozlučně spjato

Dnešní ostravské Masarykovo náměstí bylo s provozem tramvají nerozlučně spjato několik desítek let.

"Přechod na elektrický pohon byl pro tehdejší dopravní podnik nutností, další zvyšování počtu parních vozů by již nebylo hospodárné," přibližuje důvody, které vedly k zahájení stavby trolejí pro tramvaje mluvčí ostravského dopravního podniku Miroslav Albrecht.

"Zájem o přepravu parními tramvajemi byl totiž na svou dobu obrovský, v roce 1894 bylo přepraveno 348 tisíc lidí, o pět let později to už bylo téměř 1,5 milionu přepravených cestujících," dodal mluvčí.

Parní vozy se udržely do roku 1922

Základ možné elektrifikace ostravské tramvajové dopravy byl ale položen už v roce 1896, kdy byla nedaleko dnešní vozovny trolejbusů v Přívoze vybudována parní elektrárna. Zavedení elektrických trolejí na trase mezi dnešním hlavním nádražím a prostorem před hotelem Palace, kde byl vybudován, dnešními slovy řečeno, přestupní terminál, ale neznamenalo, že by parní tramvaje v Ostravě skončily.

"V nákladní dopravě se parní vozy udržely až do roku 1922, kdy poslední dva parní vozy vystřídali jejich následníci na elektrický pohon," připomněl pokračování provozu parních tramvají po elektrifikaci Miroslav Albrecht.

Byť poslední parní tramvaje zmizely z ostravských ulic už před jednadevadesáti lety, milovníci techniky a historie si ji mohou na vlastní oči prohlédnout i dnes.

"Po skončení provozu v Ostravě byla parní lokomotiva prodána do Maďarska, kde sloužila na vlečce v lihovaru, od roku 1980 je součástí sbírek Technického muzea v Brně," popsal další osudy ostravských parních tramvají Miroslav Albrecht.

Kde letos potkáte staré tramvaje a trolejbusy?

Sobota 11. května 2013 Projížďka starými tramvajemi. Trasa: Výstaviště - Vysoké pece.

Sobota 25. května 2013 Večer otevřených dveří. Místo: Ústřední dílny v Martinově.

Sobota 29. června 2013 Jízdy historickými trolejbusy. Trasa: Náměstí republiky - ZOO.

Sobota 20. července 2013 Jízdy historickými trolejbusy. Trasa: Náměstí republiky - ZOO.

Sobota 10. srpna 2013 Jízdy historickými trolejbusy. Trasa: Náměstí republiky - ZOO.

Středa a čtvrtek 31. srpna a 1. září 2013 Jízdy historickými tramvajemi. Trasa: Poruba vozovna - Vřesinská -Vřesina - Dolní Lhota - Zátiší

Sobota 14. září 2013 Jízdy historickými trolejbusy. Trasa: Hlavní nádraží - Michálkovice.

Sobota 21. září 2013 Jízdy historickou tramvají. Místo: Centrum Ostravy 

Sobota 7. prosince 2013 Mikulášská jízda historickými tramvajemi. Trasa: okruh po Hrabůvce.

Zdroj: www.kpmhd-ova.cz

Další historické exponáty související s minulostí ostravské městské hromadné dopravy, si mohou lidé prohlédnout přímo v prostoru Ústředních dílen v Ostravě-Martinově.

"Nejstarším kusem naší sbírky je dvounápravový tramvajový motorový vůz z roku 1919 zvaný 'vysoký motor' nebo 'kroužkáč', který byl vyroben v Kopřivnici," prováděl před časem depem s exponáty nadšený obdivovatel tramvají Boris Cefer.

Koleje využívaly i vlaky

Rozmach ostravské tramvajové sítě po elektrifikaci byl hodně rychlý a v podstatě kopíroval rozvoj města. K dnešnímu centrálnímu obvodu se totiž postupně přidávaly i vesnice v nejbližším okolí, Ostrava se tak rozrůstala například o Mariánské Hory či Vítkovice.

Velkou výhodou ostravské tramvajové sítě byl i rozchod jejích kolejí, stejný jako na železnici. Toho využívala i nákladní doprava, často stačilo zapojit železniční vagon za tramvaj a dopravit jej na místo určení. Stejnou výhodu chtěly využívat také obce ležící mezi Ostravou a Karvinou a Ostravou a Bohumínem, kam ostravské tramvaje také jezdily. Tady ale zasáhl konkurenční boj.

Tramvaje na trasách mimo Ostravu nahradily autobusy

Severní dráha císaře Ferdinanda, která měla v té době prakticky monopol na přepravu uhlí z ostravsko-karvinského revíru, se obávala konkurence a její lobbování bylo natolik úspěšné, že se tramvajová trasa z Ostravy do Karviné nakonec postavila s podstatně užším rozchodem, 760 milimetrů. Provoz na ní byl zahájen v roce 1909, o pět let později byl zahájen také provoz na trati Bohumín - Hrušov.

Poslední samostatnou tratí, která před první světovou válkou na území dnešní Ostravy vznikla, byla závodní vlečka Vítkovic, vedoucí k Pískovým dolům v dnešním Zábřehu. "Na nátlak obce Zábřeh byla na této trati zavedena i osobní doprava, a to od 3. července 1913," přibližuje podmínky vzniku další tramvajové linky Miroslav Albrecht.

Všechny tratě mimo Ostravu, s výjimkou jediné, byly v sedmdesátých letech minulého století zrušeny a nahradily je autobusy. Ty sloužily MHD už před druhou světovou válkou, po níž z Ostravy na čas téměř zmizely.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.