Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ani sliby peněz nepomáhají. Učni dál chybějí, hodně jich ze škol i uteče

  7:11aktualizováno  7:11
Až osmitisícové stipendium za to, že budou chodit do školy, proplacené kurzy a stoprocentní jistota práce po škole. Ani takové výhody učně v Moravskoslezském kraji ve školách neudrží. Letos se jich navíc do prvních ročníků přihlásilo opět méně než loni.
(ilustrační foto)

(ilustrační foto) | foto: Archiv MF DNES

Zoufalý. Tak označuje mnoho ředitelů středních odborných škol v kraji zájem o řemesla. „Pokles, pokles, pokles. Žáků je pořád méně, a i když se o nezájmu žáků o učňovské obory hodně mluví, situace se nelepší,“ zmínil ředitel ostravské Střední školy stavební a dřevozpracující Jan Štursa. Letos si tuto školu vybralo asi 500 žáků, přestože její kapacita je 900 míst.

Letos se podle údajů krajského úřadu přihlásilo na výuční obory celkem 2 700 žáků, přičemž kapacita je přes čtyři tisíce. Provoz poloprázdných škol se tak musí dotovat. „Za rok 2015 bylo středním školám na udržení dostupnosti středního vzdělávání vyplaceno 17 milionů korun. Šlo zejména o školy v okrajových lokalitách kraje,“ řekla mluvčí kraje Petra Špornová.

Upadá i spolupráce s firmami

Problémem je i fakt, že učni na škole nevydrží. „Žáci jsou líní. Třeba loni nastoupilo na zedníka 34 učňů a do druhého ročníku jich pokračuje šest. Ostatní odešli,“ řekl Štursa, podle nějž upadá i spolupráce s firmami.

„Větší společnosti často nemají vlastní dělníky, ale subdodavatele, kteří mají nasmlouvány dělníky třeba ze Slovenska či odjinud. Menší firmy zase potřebují pár spolehlivých řemeslníků, a to v mladých nevidí.“ Na škole je ještě i teď dost míst pro truhláře, malíře, zedníky a jiné obory.

Lepší spolupráci s firmami mají na střední stavební škole v Opavě. „V rámci programu Studuj řemeslo máme 22 menších stavebních společností, které učně berou na praxi už od prvního ročníku. Když se osvědčí, zaměstnají je,“ popsal ředitel Miroslav Weisz.

Mezi výhody patří i finanční motivace. „Když student neodejde a splní základní zkoušky, během studia si může přijít na více než osm tisíc korun, proplácíme i nářadí,“ pokračoval Weisz. Ani tady ale výhody moc studentů nenalákaly. „Chybí nám žáci v oborech zedník, truhlář i pokrývač.“

Na učiliště se dostane i ten, kdo na základce propadl

Na nedostatek kvalifikovaných dělníků si stěžují i oslovené stavební firmy. Většina z nich se snaží vyhlédnout zaměstnance už na školách. Někdy ale marně.

„Kluky si bereme na praxi, ale stipendia neplatíme. Je lepší jim zaplatit následně za práci, než jim platit školní docházku. Když u řemesla chtějí zůstat, ocení příležitost, když ne, nepomůže ani sebevětší stipendium,“ popsal jednatel opavské stavební společnosti Luděk Šindler.

To potvrdil i zástupce ředitele rýmařovského gymnázia a střední odborné školy Petr Kroutil. „Motivace žáky ve školách neudrží. Jeden obor jsme ani neotevřeli a v oborech kuchař-číšník nebo opravář zemědělských strojů máme stále místa. Obor hutník pak otvíráme, jen když jsme dohodnuti s místní společností, že žáci najdou stálé místo,“ řekl kroutil a dodal: „Na učiliště mohou i žáci, kteří propadli na základní škole. I proto řemesla tak upadají.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.