Krajina břidlice, tak se říká kopcovitému regionu rozprostírajícímu se v oblasti mezi Odrami a Budišovem nad Budišovkou. Na mnohdy už zaniklou těžbu hornin upomíná řada již nevyužívaných lomů a dalších důlních děl.
Dávnou hornickou historii regionu nyní chtějí využít v Odrách jako turistické lákadlo. Plánují veřejnosti zpřístupnit tři štoly, z nichž jedna skrývá geologický unikát republikového významu.
Celkem se v regionu jako připomínka těžby břidlice nachází okolo tří desítek dolů.
„Tato vizuálně velmi krásná důlní díla s hlubokou historickou, etnografickou a přírodovědeckou hodnotou jsou veřejnosti nepřístupná. Dle odborníků jsou ke zpřístupnění doporučena pouze dvě důlní díla, a to takzvaná Obecní štola v Zálužné a právě štoly na Veselském kopci,“ přiblížila Alena Buczková, vedoucí oderského odboru školství a kultury.
Z několika štol ve Veselském kopci jsou ke zpřístupnění vhodné pouze tři, přičemž dvě z nich tvoří jeden dvoupodlažní celek spojený patnáctimetrovým svislým komínem, třetí štola pak leží samostatně.
„Výhodou je, že jejich chodby jsou vedeny horizontálně, důlní díla nejsou ani příliš krátká, ani příliš rozsáhlá,“ uvedla Buczková.
Viditelná vrása je naprostým unikátem v České republice
Spodní patro dvoupatrové štoly sloužilo k těžbě, nachází se v něm dvě komory, které ukazují technologii, jež se při dobývání břidlice používala. V jedné z podzemních komor, která zaujme svou impozantní rozlehlostí, se nachází čelo vrásy a stěny komory kopírují ohyb vrásy.
„Tato vrása je jediným takto viditelným geologickým tělesem v České republice a jedná se o naprostý unikát,“ podotkla Buczková.
Důl tímto získává přidanou hodnotu, která by se měla zhodnotit navržením za přírodní a kulturní památku České republiky.
V komorách horního patra zmíněné štoly se nachází zdi a klenby vytvořené z nasucho skládaného kameniva – takzvané zakládky.
Třetí důlní dílo je asi 35 metrů dlouhá chodba zakončená zaplavenou komorou. „Komora s průzračnou namodralou podzemní vodou bude také zcela jistě lákadlem pro návštěvníky,“ uvedla Buczková.
S myšlenkou na zpřístupnění štol přišli před časem členové Historickovlastivědného spolku Odry.
„Jedním z cílů je navázat na dřívější historii města. Značná část místních obyvatel totiž byli Němci, kteří byli po válce odsunuti. Těžbu s nimi spjatou tak chceme přiblížit současným obyvatelům města, kteří zde žijí od poválečných dob,“ vysvětlil oderský starosta Libor Helis.
Připomněl, že jako dítě se s kamarády často do štol vydával. „Pak byl vchod zasypán a později zabezpečen proti vstupu, aby nehrozilo nebezpečí úrazu,“ doplnil.
Naučná stezka by připomínala zčásti hornictví a zčásti lesnictví
Kromě zpřístupnění podzemí by zde měla vzniknout naučná stezka, jež by připomínala zčásti hornictví a zčásti lesnictví na Odersku. Pro návštěvníky chce město vybudovat potřebné zázemí včetně parkoviště a veřejných záchodů.
„Ve štolách bude nutné provést řadu úprav. Budou se muset vybudovat nové vstupní portály, některá místa v chodbách se budou muset vyztužit. Dvoupatrový Flascharův důl bychom rádi propojili schodištěm,“ informovala Buczková s tím, že vstup do podzemí bude možný jen s průvodci.
První krok k otevření štol pro veřejnost udělalo oderské zastupitelstvo už v roce 2015 záměrem převzetím práv a povinností k důlním dílům od ministerstva životního prostředí. Po řadě administrativních kroků se loni v listopadu město Odry stalo výhradním provozovatelem důlních děl na Veselském kopci.
Nyní začínají projekční práce, které by měly být dokončeny letos v srpnu. „Chceme požádat o dotaci v rámci česko-polské spolupráce regionu Silesia. Ta může činit až 85 procent nákladů. K tomu je třeba, aby do září byla hotová veškerá projektová dokumentace,“ sdělil starosta Helis.
Předpokládané náklady by se podle jeho slov neměly přehoupnout přes hranici deseti milionů korun.
