Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Panelákový obdivovatel hledá na sídlištích „perly mezi cirkusovým zbytkem“

  17:18aktualizováno  17:18
Na panelové domy nedá dopustit šestadvacetiletý Marian Lipták z Frýdku-Místku. Jezdí je dokumentovat po celé republice a popisuje je na svých internetových stránkách. Vadí mu ale jejich nevkusné rekonstrukce.

Marian Lipták u svého oblíbeného domu ve Frýdku-Místku. Jde o věžák typu VM-OS. | foto: Jan Smekal

Je to pár dní, co se Marian Lipták vrátil z Prahy. Ve svém volnu tam šestadvacetiletý muž z Frýdku-Místku pobyl týden. Místo tradičních pražských turistických lákadel si ale fotil paneláky. Je totiž jejich velký obdivovatel, zejména těch zachovávajících si původní vzhled.

Paneláky okem nadšence

A tak už objel prakticky všechna větší města v republice, aby mohl tamní železobetonová sídliště pečlivě zdokumentovat. Paneláky si fotí zvenku, pak jejich společné prostory, výtahy, a třeba i bytová jádra, když jej někdo z místních pozve dovnitř.

„Většinou, když lítám kolem baráku s foťákem, tak jsou lidi zvědaví a zeptají se mě, co tam dělám. Snažím se jim to v rychlosti vysvětlit, přesvědčit je, že nejsem žádný podvodník, a poprosit, zda by mě pustili i k sobě domů. Bývají docela ochotní,“ popisuje Lipták.

Právě v Praze takto zaujal jednoho starého pána. „Fotil jsem si s kamarádem společné prostory domu a slyšel jsem takové šustění za dveřmi jednoho z bytů. Po chvíli vylezl shrbený, hodně starý pán a ptal se, co tam děláme. Vysvětlil jsem mu to a on vytáhl dva tisíce a požádal mě, ať mu skočím dolů do obchodu pro pivo. Souhlasil jsem, ale na oplátku jsem si vyfotil původní bytové jádro, které doma měl,“ říká Lipták.

V poddolovaném Ostravsku se stavělo nejvíce do výšky

Do Prahy se plánuje brzy vrátit. Co se týká jeho koníčku, patří hlavní město republiky k nejzajímavějším místům tuzemska. „Praha je zajímavá tím, že jak nestíhala výrobu, tak se zde v rámci mezikrajové výpomoci vozily paneláky z různých krajů ve vlacích. V Praze se pak postavily. Jsou zde tak například panelové domy karlovského, hradeckého, ostravského nebo plzeňského typu a je to zajímavá směsice,“ vysvětluje.

Atraktivní je pro panelákového nadšence i Ostravsko. „Ač poddolované, stavělo se zde paradoxně nejvíce do výšky v celé republice. Nachází se zde celá škála věžových domů, jejichž výška dosahovala často 17 podlaží, a to je podstatně nad průměrem zbytku republiky, kde se většinou zastavili na 12 podlažích. Pražáci můžou namítnout, že mají „dvacetipatráky“, těch tam ale mají pouze několik a rozhodně se nedají – na rozdíl od ostravských věžáků – označit za běžnou výstavbu,“ porovnává mladý muž.

Nafocené paneláky i s jejich detailním rozborem pak Lipták vkládá na svůj web panelaky.info i na přidruženou facebookovou stránku a vytváří tak jejich unikátní databázi. Hlavním obsahem stránek jsou rozbory jednotlivých typů. Dále tam popisuje, co je na nich dobře i co mu naopak vadí, jak se liší, hledá mezi nimi souvislosti a zajímavosti. Kritický je k různobarevnosti fasád.

„V Ostravě jsem například viděl hrozné peklo. Dům o dvaceti vchodech, každý jiné barvy, jiné vchody i okna. Je to nekoncepční a ve výsledku je pak z toho cirkus,“ tvrdí.

Panelákový průlom: Záchod a koupelna do každé domácnosti

Nepopírá, že některé úpravy si žádá doba. „Dobře, zateplete je, dejte plastová okna místo původních, ale zachovejte původní barevnost domů, členění včetně spár i původní tvar oken, zkrátka – dejte domu zcela původní vzhled současnou technologií a vraťte mu důstojnost, bude to perla mezi cirkusovým zbytkem,“ nabádá Lipták.

Věří, že to, jak byly paneláky kdysi stavěny, mělo své opodstatnění, a že současné snahy o jejich vylepšení jsou spíše ke škodě.

„Na svou dobu znamenala stavba panelových domů průlom. Vezměte si třeba jen bytová jádra. Ta se udělala v továrně, pak se převezla v celku na tu stavbu, hodila se do paneláku a pak se teprve dal strop. Díky umakartovým jádrům v panelových domech se stala koupelna a záchod v domácnosti standardem. Do té doby to byl luxus, který neměl každý,“ podotýká mladík, jenž se koníčku věnuje už od základní školy.

„Paneláky jsou věčné. Životnost třicet let je mýtus“

Od poloviny minulého století v Česku vyrostly tisíce panelových domů různých typů. Pro někoho králikárny a betonové džungle, pro Liptáka vysněné bydlení. Pár let žil v cihlovém domě a ještě nyní na to s „hrůzou v očích“ vzpomíná.

Neláká ho ani představa života v rodinném domě. „Když chci přírodu, vyjedu si na kole. Jsem městský typ. A že prý je v panelácích vše slyšet? Tomu se musím smát. Tady slyším maximálně jednou týdně vrtačku. V rodinném domě vás ruší sousedův štěkající pes, cirkulárka nebo třeba sekačka. Paneláky stále drží krok s dobou, a když je srovnáte s nějakou běžnou novostavbou a porovnáte poměr cena–výkon–dispozice, vycházejí dokonce lépe,“ vysvětluje.

Marian Lipták prosí čtenáře, aby mu pomohli zdokumentovat panelovou výstavbu. Máte-li jakoukoliv dokumentaci k panelovým domům, nebo i jakékoliv původní vybavení (okna, jádra, linky), můžete se ozvat na mail: Marian@panelaky.info

Navíc jsou podle něj paneláky věčné. „Mezi lidem tradovaná životnost třicet let je mýtus. Tato doba platila pro výtah, stoupačky a jiné vybavení, netýká se ale konstrukce samotné. Ta má u většiny panelových domů příčný nosný systém. Veškeré nosné stěny jsou schované za fasádou a nepřijdou tak do styku s povětrnostními vlivy, které obecně budovám škodí,“ míní.

Podle něj ani neplatí, že by život v panelovém domě symbolizoval nižší standard bydlení. „Aspoň ne v Česku. Tady byly odjakživa stavěny pro všechny – a je tomu tak dodnes. To třeba ve Francii je stavěli od počátku pro chudé a přistěhovalce a brzy se z nich stala ghetta,“ popisuje Lipták. Ani když má naopak říci slabiny jeho betonových oblíbenců, dlouho neváhá. „Třeba jejich proměnlivá kvalita. Stejné typy domů v různých městech se zásadně liší podle toho, jaké stavební čety je stavěly. Problémem je v současnosti i nedostatek parkovacích míst v jejich blízkosti.“

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaromíra Hajdová ze Závišic na Novojičínsku má doma více než stovku lidových...
Na dožínky obléká do krojů téměř celou ves. Půjčit je chtěl i poslanec

Na kroje narazíte v jejím domě všude. Visí na věšácích na chodbě, nažehlené na sušáku na prádlo v obýváku, naskládané v ložnici a dokonce i v garáži. Během...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Pamětní mince k 750. výročí města Ostravy.
Pamětní medaile vydané k 750. výročí Ostravy rychle mizí

Kdo patří mezi ostravské patrioty či numismatiky, má výjimečnou šanci získat stříbrnou pamětní medaili, kterou Ostrava vydala k letošnímu 750. výročí první...  celý článek

Jobs Contact
Systémový specialista - Databáze / *NIX (30.000 - 40.000 Kč)

Jobs Contact
Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.