Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strojaři se bojí následků ruských sankcí, těžaři a hutníci už méně

  8:01aktualizováno  8:01
Krize na Ukrajině a zavedení sankcí proti Rusku se může dotknout firem z Moravskoslezského kraje. Zatím mají obavy hlavně strojaři, ale problémy se časem mohou přelít také do dalších oborů. A platí to i pro firmy, které do Ruska nevyvážejí.

Vítkovické strojírny mají z ekonomické války mezi EU a Ruskem obavy. (ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Dva rozdílné pohledy mají majitelé a manažeři velkých podniků v Moravskoslezském kraji na současnou ukrajinskou krizi a s ní spojené sankce proti Rusku.

Zatímco pro těžaře a hutníky se podle jejich slov příliš nemění, zástupci strojařských podniků se nejisté budoucnosti obávají.

„Exportujeme do více než šedesáti zemí, do Ruska míří zhruba pětadvacet procent produkce. Dodáváme průmyslové armatury a zároveň potrubí a příslušenství,“ vysvětlil generální ředitel dolnobenešovské společnosti Armatury Group Vladimír Nekuda.

„Protiruské sankce a reakce na ně nás mohou ohrozit, protože charakter dodávek nám neumožňuje rychlou změnu orientace na jiné trhy. Produkce je konstrukčně i materiálově řešena právě s ohledem na požadavky ruského trhu. Výpadek v tržbách by mohl být až okolo půl miliardy korun. Pro společnost, která zaměstnává přes 500 lidí, to může být rána, kterou pocítí i zaměstnanci.“

Návrat na ruský trh byl náročný

Pro Dolní Benešov na Opavsku, kde kromě centrály celé společnosti sídlí také hlavní výrobní závod, by případné propouštění znamenalo velký problém.

Podle zástupců Národního strojírenského klastru, který sdružuje část strojařských firem v České republice, jsou sankce vůči Rusku, ale i v opačném směru, hodně nebezpečné. „Návrat na ruský trh byl náročný a trval dlouho. Nyní nám hrozí, že bychom o něj mohli opět přijít,“ vysvětluje předseda klastru a zároveň generální ředitel Vítkovic Jan Světlík.

Podle něj totiž nejde jen o přímé dodávky do Ruska a ruským firmám, ale paradoxně také o vývoz výrobků na západní trhy. „Nejde jen o ruské trhy, ale i o to, že kvůli dopadu sankcí na členské země Unie bude v EU redukován zájem o naše dnes již tradiční subdodávky a budeme přirozeně vytlačováni také z trhu zemí Unie, aby tam následně po nás vznikl větší prostor pro jejich domácí průmysl.“

Hutníci jsou v klidu

Poněkud klidnější jsou zástupci hutnických profesí, byť také oni sledují situaci na Ukrajině s napětím. Bývalá součást Sovětského svazu je totiž mimo jiné rovněž velkým exportérem železné rudy, kterou místní hutě využívají.

Hutní komplex ArcelorMittal v současnosti.

Hutní komplex ArcelorMittal ruské a protiruské sankce nijak nepostihly.

„Na toto území vyvážíme jen minimálně, tudíž se nás sankce nijak nedotknou,“ popsala tisková mluvčí největší ostravské firmy ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

„Sankce proti Rusku se nás přímo v první linii nedotkly. Do Ruska nevyvážíme, pouze dovážíme suroviny, hlavně železnou rudu, z Ukrajiny,“ přidala se mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková. „Dodávky probíhají bez problémů, sklady máme plné, jsme předzásobeni. Rudu navíc dovážíme ze Záporoží, tedy z oblasti, kde boje neprobíhají.“

Problémy neočekávají ani zástupci firem z dalších výrobních oborů. „Jednotlivé trhy obecně nekomentujeme, přesto dopad na naše globální obchodní aktivity není podstatný,“ přiblížil Christian Bölling, tiskový mluvčí společnosti Osram, která má závod například v Bruntále.

Ukrajina vytěžila oproti loňsku jen polovinu uhlí

„Naštěstí žádný závod naší firmy nemá s Ruskem nic společného - nedovážíme, ani nevyvážíme. Pokud se nás nějak sankce dotkly, tak by to mohlo být jedině zprostředkovaně, přes tuzemské nebo polské firmy, které do Ruska vyváží a jsou dnes embargovány,“ dodal Radovan Wicha, vedoucí marketingu opavské společnosti Model Obaly.

Ruské embargo ani problémy na Ukrajině by neměly ovlivnit ani těžařskou společnost OKD. A to i přesto, že se kvůli problémům na Ukrajině výrazně snížila tamní produkce uhlí. „OKD dodává dominantní část své produkce velkým odběratelům, s nimiž má uzavřené dlouhodobé kontrakty, kde se ceny koksovatelného uhlí udávají na kvartální, u energetického uhlí na roční bázi,“ vysvětlil mluvčí společnosti Marek Síbrt.

„Situace na východě Ukrajiny sice na černouhelný průmysl tvrdě dopadla, v srpnu se v zemi vytěžilo téměř o polovinu uhlí méně než ve stejném období před rokem, když došlo k poklesu z 6,8 na 3,5 milionu tun, ale s případnými kontrakty na Ukrajině skutečně nepočítáme, ať už kvůli vytíženosti stávajícími kontrakty, nebo kvůli vzdálenosti, doprava by byla neekonomická.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.