„Je to stejné jako loni. Technika není v kurzu,“ povzdechli si zástupci odborných středních škol, kteří v pondělí začali sčítat přihlášky.
„Loni jich přišlo 177, letos 172, ještě něco může přijít poštou. V podstatě to odpovídá loňskému roku. Když si ale vezmete, že jeden žák si podává přihlášky na dvě střední školy najednou, tak je dost možné, že nám nakonec zůstane jen polovina uchazečů, a to je málo. Potřebovali bychom naplnit alespoň čtyři třídy,“ nastínil Tomáš Řežáb, zástupce ředitele Střední průmyslové školy Ostrava-Vítkovice.
Podobně je na tom i Střední škola elektrostavební a dřevozpracující ve Frýdku-Místku. „Technické obory nejsou v kurzu. Musíme to řešit, abychom alespoň nějaké třídy otevřeli. Není to dobré,“ posteskl si zástupce ředitele školy Karel Volný.
O něco lépe než loni dopadla Střední průmyslová škola chemická v Ostravě. „Přijímací zkoušky z chemie u nás bude dělat 94 žáků, ale vzít jich můžeme jen šedesát. Dopadlo to přesně naopak než loni, kdy jsme otevírali tři třídy chemické a přihlásilo se méně dětí,“ sdělil Pavel Klouda, zástupce ředitele školy, jejíž absolventi nemají s uplatněním na trhu práce problém.
„Zprostředkovaně se dozvídáme, že žáci ve firmách nacházejí uplatnění rychle. Zrovna minulý týden tady byla loňská maturantka, která pracuje v Tevě a je spokojená.“.
Přibližně stejně jako loni je na tom Střední průmyslová škola a obchodní akademie Bruntál. Přišlo jí 154 přihlášek.
„Není to sice špatné, ale kdyby jich bylo více, bylo by to rozhodně lepší. Odchází více žáků, než kolik jich pak přichází. Letos nenaplníme ani čtyři třídy, přitom absolventi technických oborů rychle nacházejí práci,“ řekl ředitel školy Petr Černý.
Firmy mají vysoké nároky
Zájem o absolventy technických oborů potvrdila i mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.
„Pořád platí, že podniky mají o technicky vzdělané lidi zájem. To bezesporu,“ přiblížila a dodala, že Vítkovice jen loni přijaly dvaapadesát absolventů Vítkovické střední průmyslové školy, nyní hledají další desítky lidí, většinou z oblasti techniky, obchodu, IT, ale i managementu. Volná místa mají i v dělnických profesích.
Stejné je to v hutnictví. „Uplatnění u nás najdou zejména mechanici strojů a zařízení, elektrotechnici, hutníci-operátoři a absolventi fakult elektrotechniky, metalurgie a materiálového inženýrství,“ vyjmenovala mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.
Zájem o techniky mají také v Ostroji. „Hledáme asi dvacet lidí. Pozice jsou vhodné především pro středoškoláky,“ uvedla Dagmar Stloukalová z personálního útvaru.
Jaroslav Račko z ostravského úřadu práce ale upozorňuje, že lidé, kteří mají odpovídající technické vzdělání, mnohdy neumějí to, co po nich firmy vyžadují.
„Většinou jde o jazyky, nebo jim třeba chybí technická odbornost - jsou schopni pracovat se stroji, ale neumějí číst dokumentaci,“ vylíčil Račko.
Třeba Tomáš Řežáb ale odmítá, že by byli absolventi špatně připraveni.
„Firmy po nás nemůžou chtít, abychom jim vychovali člověka, který nastoupí 1. září do výrobního procesu a začne ihned vydělávat. Zvlášť strojařina je obšírná. Jedna firma chce programátory, druhá konstruktéry. Nelze připravit specialisty na všechno a vyhovět všem. Firmy prostě musejí počítat s tím, že lidé, kteří odtud vyjdou, budou vždy potřebovat čas na zaškolení.“
Odborným školám podle Řežába nepomohla ani státní maturita. „Musíme držet standard v matematice, češtině i angličtině. A všechno je to na úkor odborností, kterých ve vyučování ubylo,“ dodal.
