Měřicí stanice.

Měřicí stanice. | foto: Radek Cihla, MAFRA

Studenti měří vliv ozonu. Zjistí jeho působení na zdraví i památky

  • 0
Každý týden navštěvují opavské gymnazistky Markéta Wojnarová a Zuzana Zgarbová Slezské zemské muzeum. Nechodí tam ale obdivovat exponáty. Na střeše muzea je měřicí stanice, která sleduje koncentrace přízemního ozonu.

Ozon měří venku v parku i uvnitř muzejní budovy. Později se stanice přesune i na další místa ve městě. K vybraným základním a mateřským školám.

"Naměřená data si zapisujeme a vyhodnotíme je v projektu Středoškolské odborné činnosti," říká Markéta Wojnarová. Příležitost zkusit si práci meteorologů mají studentky Mendelova gymnázia díky spolupráci s muzeem i se Slezskou univerzitou. Ta je garantem projektu. "Například měřicí přístroj máme z Ústavu fyziky," vysvětluje koordinátor monitoringu a univerzitní pedagog Miloš Zapletal.

Dodává, že měření je nastavené tak, aby bylo možné z jeho výsledků posuzovat nejen vlivy přízemního ozonu na lidské zdraví, ale i na přírodu a památky. "Měříme ozon uvnitř ve výstavní budově i venku. Sledujeme jeho vliv na zdraví, ale také sbírkové předměty či stromy v parcích. I na ně působí destruktivně," popisuje Zapletal.

Přízemní ozon vzniká v ovzduší reakcí těkavých organických látek a oxidů dusíku při slunečním záření. Je mimo jiné důsledkem rostoucí automobilové dopravy. Poškozuje dýchací soustavu. U rostlin narušuje fotosyntézu, v případě budov působí na omítku.

"Nejvyšší koncentrace přízemního ozonu jsou v letních měsících. Měření nám ukazuje, že už teď v dubnu začaly koncentrace růst. Nejvyšší čísla čekáme v létě, limitní hodnoty pro ochranu zdraví a ekosystémů budou zřejmě překročeny," říká Zapletal.

Měřit se bude rok. Závěry pak dostane k dispozici i opavská radnice. Podle údajů ČHMÚ totiž Opava patří mezi města s nejvyššími hodnotami přízemního ozonu. Jeho stav se ale nikdy neměřil dlouhodobě a na různých místech.