Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průzkum potvrdil, co vědci tušili. Jedy ve vzduchu ovlivňují geny dětí

  14:37aktualizováno  14:37
Škodliviny v ovzduší nepříznivě působí na geny ještě nenarozených karvinských dětí. Potvrdili to vědci. Co to znamená? V prvním roce života jsou tamní novorozenci častěji nemocní než děti z čistších měst.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v karvinské nemocnici s primářkou dětského oddělení Lenkou Böhmovou. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Děti z Karviné a z Českých Budějovic. Čím se liší? Ty první se narodily v silně znečištěném prostředí. A jak je to ovlivnilo? Hodně. Vědci zjišťovali, jak jedy ve vzduchu ovlivňují geny i celkové zdraví dětí z Karviné a Českých Budějovic. Přišli na to, že funkce genů se u dětí z Karviné mění už v břiše matky.

„V zimním období je u nich také výrazně vyšší takzvané oxidační poškození, které vzniká zvýšenými koncentracemi prachu frakce PM 2,5 (jde o prach s průměrem 2,5 mikrometru - pozn. red.),“ uvedl Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

O výzkumu

Vědci zjišťovali, jak jedy v ovzduší ovlivňují geny i celkové zdraví dětí. Do výzkumu zapojili 200 těhotných žen z Karviné a 200 z Českých Budějovic.

Vzali jim vzorky krve, moči a mateřského mléka, zkoumali moč novorozenců a pupečníkovou krev. Výsledky ukázaly, že smog DNA dětí z Karviné skutečně ovlivňuje.

Děti, jejichž geny jsou při narození vlivem škodlivin v ovzduší pozměněny, mají nezralou imunitu.

Jak to působí na zdravotní stav a vývoj dětí, budou vědci zjišťovat v dalším období - do dvou let věku dětí.

Děti jsou náchylnější k některým nemocem

„Na základě předchozích výsledků ale předpokládáme, že zvýšená koncentrace benzo(a)pyrenu (nebezpečného polyaromatického uhlovodíku - pozn. red.) v ovzduší nepříznivě ovlivňuje jejich imunitní systém. Není dostatečně vyvinut, a proto jsou zejména v prvním roce života děti více nemocné,“ vysvětlil Šrám.

Děti jsou náchylnější k infekcím dýchacích cest a třeba i k astmatu. Vědci do výzkumu zapojili 200 těhotných žen z Karviné a 200 z Českých Budějovic. Vzali jim vzorky krve, moči a mateřského mléka, zkoumali i moč novorozenců a pupečníkovou krev, a to v letní i v zimní, tedy smogové části roku. Také v letním období, kdy není smog, se geny dětí z Karviné výrazně lišily od těch v Českých Budějovicích.

„Za velmi pozitivní naopak považujeme fakt, že hodnoty polycyklických aromatických uhlovodíků (podezřelé nebo prokázané karcinogeny - pozn. red.) v mateřském mléku jsou u žen v Karviné i Českých Budějovicích zhruba stejné,“ řekl Šrám.

Severovýchod země nejznečištěnější

Výzkum začal přibližně před rokem a půl, analýzy skončí v příštím roce. „Politici by se měli vážně zamyslet nad tím, jak situace vypadá, a přispět ke zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji,“ dodal Šrám.

Moravskoslezský kraj je nejznečištěnějším regionem v České republice a patří v tomto směru i k nejproblematičtějším místům v Evropě. Obyvatelé čelí mnohonásobně vyšším dávkám karcinogenního benzo(a)pyrenu. Dlouhodobě.

Ovzduší v Karviné je jím znečištěné osmkrát víc, než předepisují limity. Benzo(a)pyren je rakovinotvorný a v dětském věku zvyšuje riziko bronchitid. Lékaři potvrzují, že děti, které dýchají škodliviny v ovzduší trvale, jsou náchylnější k infekcím dýchacích cest.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.