"Na vyšší úmrtnosti se ovzduší v Moravskoslezském kraji zásadní měrou nepodílí," ohlásil loni ministr zdravotnictví Leoš Heger. V Českém Těšíně se před devíti měsíci zúčastnil jednání o kvalitě ovzduší a hodnotil jeho dopady na zdraví.
Zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová teď upozorňuje, že to nemusí být pravda. A že ministerstvo údaje o vážných vlivech ovzduší na zdraví má, jen je nezveřejňuje.
Zdravotní stav obyvatelLidé v Moravskoslezském kraji umírají dříve než ve zbytku republiky – muži o rok a půl, ženy o čtvrt roku. Počty pacientů s nemocemi oběhové soustavy patří mezi kraji k nejvyšším v Česku. Například astma mají místní lidé podle statistik asi o pět procent častěji. "Podle výsledků studií z roku 2010 přispíval prach ke zvýšení úmrtnosti v Ostravě zhruba třikrát více ve srovnání s průměrem." |
"Ministerstvo zdravotnictví má k dispozici řadu statistických poznatků o dopadech znečištěného ovzduší na zdraví, ale neseznamuje s nimi dostatečně aktivně veřejnost," uvedla Seitlová.
Zmínila například studii z roku 2008 zpracovanou pro ostravský obvod Radvanice a Bartovice. Tu vypracoval kolínský zdravotní ústav a zaměřil se na hodnocení zdravotních rizik prachu, benzo(a)pyrenu a arzenu.
Četnost úmrtí je nepřijatelná
Výsledky pro obyvatele ostravského obvodu Radvanice a Bartovice nebyly pozitivní. Analýza ukázala nejen to, že všichni žijí na území s překročeným imisním limitem pro prach. Více než tři čtvrtiny místních lidí bydlí na území s překročeným limitem pro arzen. A všichni čelí vysokým koncentracím rakovinotvorného benzo(a)pyrenu, čtrnáct procent lidí tam dokonce vdechuje více než desetinásobek.
To se podle výsledků studie projevuje na úmrtnosti. Ročně v Radvanicích a Bartovicích průměrně zemře 69 lidí. Z toho 16 kvůli prachu. "Prach ze všech zdrojů se přičinil o šestnáct úmrtí, ArcelorMittal pravděpodobně mohl vytvořit podmínky pro osm úmrtí," říká závěr studie.
Lidé v Ostravě proti špatnému ovzduší už několikrát protestovali.
Nejčastější příčinou úmrtí jsou podle analýzy kardiovaskulární nemoci. Na ty ročně zemře v obvodu 28 osob, z toho deset kvůli prachu. "Šest bude souviset se znečišťováním z ArcelorMittalu," uvádí studie.
Prach a látky na něm navázané také podle závěrů práce ročně způsobí dvě úmrtí na karcinom plic.
"Individuální riziko onemocnění rakovinou z benzo(a)pyrenu v Radvanicích a Bartovicích je v jednotkách na deset tisíc, což je nepřijatelné," hodnotí dále autorka Eva Rychlíková.
Špatné ovzduší ovlivňuje i reprodukci
Zmiňuje i vlivy na reprodukci a genovou výbavu obyvatel postižených oblastí. Změny genů i zhoršenou reprodukci již potvrdily také studie Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny, který se vlivy ostravského ovzduší zabývá (více o genové změně zde).
Ačkoliv práce pochází už z roku 2008, podle výsledků měření z posledních let se v Radvanicích situace příliš nezměnila. "Podle naší databáze hodnoty benzo(a)pyrenu stále mnohonásobně převyšují stanovený limit," říká Libor Černikovský z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Množství benzo(a)pyrenu se stále pohybuje okolo devíti až desetinásobku limitu. Množství prachu se v obvodu také příliš nesnížilo.
Ministerstvo: Výsledky se zveřejňují na konferencích
Studie se na obvod zaměřila proto, že patří v Ostravě k nejzatíženějším i proto, že těsně sousedí s největší ostravskou hutí. Ta je výrazným zdrojem prachu, arsenu i polyaromátů. V případě arsenu dokonce ze 70 až 90 procent, jak uvedli zástupci Českého hydrometeorologického ústavu na poslední ostravské konferenci o kvalitě ovzduší.
Existují však také studie pro celou Ostravu. "Například podle výsledků studií zdravotních rizik z roku 2010 přispíval prach ke zvýšení úmrtnosti v Ostravě zhruba třikrát více ve srovnání s průměrem za republiku," uvedla dále Jitka Seitlová.
Podle této analýzy ministerstva zdravotnictví benzo(a)pyren v ovzduší v Ostravě zvyšuje riziko vzniku nádorových onemocnění dokonce desetkrát více než v celé republice.
Ministerstvo oponuje, že výsledky pravidelně zveřejňuje. "Účastnili jsme se jednání odborné skupiny ministra životního prostředí. Výsledky z jednání jsou přístupné na webových stránkách," informovala mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Zmínila také odborné konference a semináře i skutečnost, že informace podávají také hygienici a Státní zdravotní ústav.
