Ostravský superpočítač dostal jméno Anselm po první šachtě ve městě. Na snímku

Ostravský superpočítač dostal jméno Anselm po první šachtě ve městě. Na snímku útroby "malého klastru", který plní funkci předskokana před spuštěním velkého superpočítače. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Superpočítač už funguje, přišla také exkluzivní zakázka od Intelu

  • 8
Ostravský superpočítač Salomon, patřící mezi čtyřicet nejvýkonnějších strojů na světě, se od svého červencového startu rozjíždí na plné obrátky. A začíná se na něj obracet pozornost věhlasných firem.

Ještě nezačal ostrý provoz a už přišla nabídka, která se neodmítá. Ostravskému národnímu superpočítačovému centru IT4Innovations se ozvala společnost Intel s žádostí o spolupráci.

„Získali jsme výzkumný grant od společnosti Intel a stali se tak padesátým prvním členem skupiny prestižních center Intel Parallel Computing Center a současně pouze druhým zástupcem z východní Evropy,“ řekla Zuzana Koláriková, tisková mluvčí centra.

Pohled na "malý klastr", který plní funkci předskokana před spuštěním velkého superpočítače. Samotný počítač byl umístěn v zadním bílém kontejneru, v popředí jsou umístěny klimatizační jednotky. Dnes už je počítač přemístěn.

Ostravské centrum, sídlící v prostorách Vysoké školy báňské, se tak dostalo do elitní společnosti.

„Není to jen počítačový čas, který bude Intel u nás využívat, ale půjde skutečně i o samotný výzkum,“ vysvětluje ředitel IT4Innovations Martin Palkovič.

„Pro tento výzkum jsme vytvořili tým z našich zaměstnanců, kteří se budou na zadání podílet. V praxi jde o to, že existují kódy, které využívají například automobilky při výzkumu aerodynamiky navrhovaných automobilů. A my dokážeme ten výpočet našimi vylepšeními vylepšit.“

Na podobných výzkumech se podílejí jen elitní pracoviště napříč kontinenty. Jde například o stanfordskou nebo harvardskou univerzitu, střední a východní Evropu zastupuje vedle Ostravy už jen moskevská Lomonosova univerzita.

Čtyřicátý na světě

Po červencovém uvedení superpočítače do zkušebního provozu bylo stěžejní zjistit, jakou výkonnost Salomon, jak se superpočítač jmenuje, vlastně má.

„Existuje na to speciální program, kdy počítač najednou řeší velký počet rovnic,“ přibližuje laikům složité procedury Martin Palkovič.

„A přitom se měří rychlost, odezva a další věci. Zjednodušeně se dá říct, že ostravský Salomon má výkon jako přibližně devadesát až sto tisíc normálních notebooků.“

Vedle Salomona je v Ostravě k dispozici také Anselm, poněkud menší, ale přesto výkonný superpočítač, který počítačové centrum využívalo před spuštěním hlavního počítače.

Vizualizace podoby superpočítačového centra v Ostravě-Porubě.

„Nyní je přestěhovaný z místa, kde byl předtím, do budovy, kterou jsme pro superpočítač postavili,“ vysvětluje ředitel. „A v rámci stěhování a sestavování jej upgradujeme a vylepšujeme i jeho hardware, po spuštění bude ještě lepší.“

Anselm, takzvaný Malý klastr, byl prvním superpočítačem v Ostravě, na kterém si lidé z IT4Innovations nejen zkoušeli, co budou dělat na velkém počítači, ale také na něm řešili konkrétní úkoly.

Anselm i Salomon budou fungovat souběžně, o jejich propojení se neuvažuje. A bude na jednotlivých týmech, který si vyberou.

„Dostanou do ruky přístupový klíč, který bude fungovat pro oba počítače a sami si mohou vybrat, který použijí,“ vysvětluje princip Martin Palkovič.

Ostravský superpočítač funguje podobně jako jiné obdobné stroje na světě. Jednotlivé vědecké týmy si v podstatě pronajímají jeho pracovní čas, v němž běží „jejich“ výpočty. Ty si mohou připravit samy, nebo je mohou zadat pracovníkům centra.

O práci v IT4Innovations byl velký zájem

„Počet pracovních míst, které jsme v rámci dotačního programu slíbili vytvořit, už naplněný máme, ale v této oblasti není nikdy nic uzavřeno, stále se díváme po zajímavých spolupracovnících,“ dodal ředitel.

Slavnostní spuštění provozu ostravského superpočítače je naplánováno na 15. září. Nepůjde jen o klasické přestřižení pásky, jeho součástí bude i návštěva významných osobností ze světa výpočetní techniky.

Vybudování ostravského centra hradila z velké části Evropská unie, která se na jeho stavbě podílela 85 procenty, 15 procent šlo ze státního rozpočtu.

Samotný počítač stál téměř 275 milionů korun, celkem projekt - včetně stavby budovy pro superpočítač a jejího zázemí - vyšel na 2,4 miliardy korun.