Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Světový výzkum smogu narušují spory v ostravských Radvanicích

  14:51aktualizováno  14:51
Nový přístup k monitorování ovzduší chtějí vědci nabídnout v Ostravě-Radvanicích. Projekt, který má dát lidem širší možnosti, jak sledovat stav vzduchu, zahrnuje osm měst světa. V Ostravě ale vázne.
Tak vypadá centrum Ostravy pod smogovou poklicí.

Tak vypadá centrum Ostravy pod smogovou poklicí. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Barcelona, Bělehrad, Edinburgh, Haifa, Lublaň, Oslo, Vídeň – a taky Ostrava, konkrétně obvod Radvanice a Bartovice.

Všude tam chtějí vědci monitorovat vzduch nově. Plánují víc zapojit místní a dát jim širší možnosti, jak kvalitu ovzduší sledovat.

Třeba pomocí speciálních senzorů – „krabiček“ umožňujících v reálném čase sledovat stav ovzduší a posílat data do systému.

Jenže ostravská účast v projektu Citi-Sense, jenž začal zjišťováním vlivů škodlivin v ovzduší na zdraví třiceti dobrovolníků, zatím „hapruje“.

Jaromír Slíva

Jaromír Slíva

Mohou za to krom jiného spory mezi zástupci radvanického sdružení Vzduch a jednou z partnerských organizací, společností GAC, založenou sociologem Ivanem Gabalem, jenž se teď věnuje naplno hlavně práci poslance za KDU-ČSL.

Sdružení, jehož kladným postojem k projektu podmiňuje svou účast i vedení obvodu, se od Citi-Sense distancovalo. A to kvůli již zmíněným sporům.

„Chování pana Gabala vůči nám bylo nekorektní. Připadalo nám, že z projektu chce získat peníze jen pro svůj byznys a pro nás to žádný přínos mít nebude. Dokud bude mezi partnery projektu, my se účastnit nebudeme,“ uvedl zástupce Vzduchu Jaromír Slíva.

Výhrady má i k samotnému měření. „Říkali, že zahrne oxid uhličitý nebo třeba oxidy síry, ale ty pro nás nemají žádný význam.“

Pravdou je, že senzory mají monitorovat třeba i koncentrace jemného prachu PM2,5, ale například karcinogenní benzo(a)pyren – nejproblémovější látku – už nikoli. Její koncentrace lze zatím získávat jen chemickou analýzou.

„Samotné měření je ale jen jeden ze vstupů projektu, a nemusí být nutně nejdůležitější. Součinnost místních obyvatel je pro nás nicméně velmi důležitá,“ zmínila Alena Bartoňová, koordinátorka projektu, který má rozpočet přibližně třináct milionů euro, z nichž necelými devíti miliony přispívá Unie.

Sociolog Ivan Gabal

Sociolog Ivan Gabal

Ivan Gabal se k věci nechtěl vyjádřit s tím, že projektu, který může být pro Ostravu přínosný, fandí, ale zákulisí sporů je podle něj složitější a on je nechce dál vířit a řešit například soudní cestou.

Zcela bezproblémové nejsou ani vztahy mezi GAC a dalším z partnerů projektu, Ústavem experimentální medicíny Akademie věd (ÚEM), který převzal vedení ostravské části Citi-Sense. Zástupci ÚEM se nyní snaží situaci zklidnit a v projektu pokračovat.

„Probíhá výběr senzorů. V plánu je vybrat jeden, maximálně dva typy, které se budou využívat ve všech lokalitách,“ řekl Radim Šrám z ÚEM s tím, že v Radvanicích a Bartovicích už byly nainstalovány zhruba tři senzory vyvinuté dalším z partnerů projektu, ČVUT, s ohledem na jejich dosavadní oficiální neschválení se ale s nimi nepočítá.

Jak bude projekt v obvodu pokračovat, to se bude ze značné části odvíjet od zájmu místních.

Fakta

Co zjišťují

  • V úvodu vědci zkoumali vliv smogu na zdraví třiceti dobrovolníků z Radvanic a Bartovic pomocí personálních monitorů.
  • Dále chtějí měřit škodliviny v ovzduší speciálními senzory, které lze umístit třeba na stěnu domu, a zapojit lidi do sledování kvality ovzduší pomocí webu či třeba chytrých mobilů.

„Nezávislí poradci projektu už na jedné ze schůzí nadhodili, ať ostravskou studii ze Citi-Sense vypustíme. To my ale nechceme, je přínosná,“ řekla Alena Bartoňová.

Nedávno tři otázky k projektu vznesla v europarlamentu i europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. 

Ta se ptala na to, proč byli z projektu vyřazeni čeští partneři, firma GAC a ČVUT, proč šéfové projektu nedodržují dohodnutá pravidla spolupráce a proč byla zastavena instalace senzorů.

Otázkami europoslankyně překvapila zástupce ÚEM a například i Alenu Bartoňovou. Dají se totiž podle nich interpretovat jako stížnost na průběh projektu. Odpověď na první otázku například zní: GAC a ČVUT z projektu vyřazeny nebyly.

„Situace, která položením dotazů vznikla, je pro nás velice nepříjemná a vrhá negativní světlo na celý projekt a zčásti i na Českou republiku,“ podotkla Bartoňová.

Michaelu Šojdrovou se MF DNES včera snažila kontaktovat. V reakci na e-mail ale přišlo upozornění, že čerpá řádnou dovolenou. Podle Aleny Bartoňové by bylo ideální, kdyby se podařilo vzniklé spory zklidnit.

„Momentálně jsme navrhli řešení, které by mohlo být přijatelné jak pro projekt, tak pro dotčené subjekty. Samozřejmě doufáme, že se nám podaří všechny partnery v projektu udržet. Každý z nich má určité kompetence, které jsou pro nás důležité,“ uvedla Bartoňová.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.