Přihodilo se to loni v lednu. Venku už byla tma a na zemi ležel starý sníh. Roman Nedbal z Ostravy-Výškovic jel zrovna tramvají, když v tom kousek od zastávky Stará ocelárna ve Vítkovicích zahlédl něco, co upoutalo jeho pozornost.
Syrová OstravaSyrová Ostrava je fotografický projekt amatérského fotografa Romana Nedbala z Ostravy. Vždy od listopadu do března fotografuje Ostravu takovou, jaká je – drsnou a bez příkras. Nejlepší fotografie vystavuje na webu, můžete si je prohlédnout na internetové adrese www.ostrava-syrova.cz. |
"Na další zastávce jsem z tramvaje vystoupil. Vrátil jsem se a vyfotil to," vzpomíná amatérský fotograf Roman Nedbal.
Poblíž Staré ocelárny stál holý strom, kolem něj ležela sněhová pokrývka a kousek za stromem svítilo do tmy obrovské okno průmyslové haly. "Zdálo se mi, že to dobře vystihuje průmyslovou část Ostravy v zimě," říká Nedbal. Ta fotka patří k jeho oblíbeným. "Líbí se mi kontrast holého stromu a továrny," vysvětluje čtyřicetiletý muž.
Na podzim, v zimě a v předjaří. To je správná doba
Syrová, bezútěšná, ponurá a pochmurná. I taková je podle Romana Nedbala Ostrava v zimě, ale i na začátku jara, zkrátka v chladných měsících, kdy nic neroste a nekvete. A přesně takovou Ostravu fotografuje nejraději. "Někdo by to mohl nazvat drsnou romantikou," říká Nedbal.
Loni pracoval ve Vítkovicích, a tam skoro každý den nějaký snímek pořídil. "Jde mi o to, aby co nejvíce vynikla syrovost města. Ostravu fotím takovou, jaká je - drsnou a bez příkras," líčí fotograf.
Ostrava, jak ji (ne)znáte |
Nejdříve naplánuje, která místa navštíví, pak vytiskne mapu a vyrazí do terénu. Fotografie vystavuje na webových stránkách, které se jmenují Syrová Ostrava. Na mnohých je vidět průmyslová tvář města.
Ošklivá drsnost? Kdepak
"Třeba na hřbitově v Mariánských Horách jsem fotil v lednu 2012 poté, co jsem se ve zprávách dozvěděl, že tam řádili vandalové. Týden po tom jsem se tam šel podívat, protože jsem o tom místě vůbec nevěděl a zajímalo mě. V pozadí stojí Ocelárna," říká.
Velice často a rád fotí i přírodu, nejraději Beskydy. Přesto v syrové Ostravě vidí zvláštní, neopakovatelné kouzlo. "Možná je to pokřiveností mojí duše," směje se.
