Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tank, který osvobozoval Ostravu, zůstal. Jen se dvakrát stěhoval

  20:10aktualizováno  20:10
Zhruba dvanáct stovek metrů urazil od roku 1945 tank T-34-85 s číslem 051 na věži, který je dnes součástí památníku 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR u ostravského mostu Miloše Sýkory. Tedy u místa, kde byl 30. dubna 1945 zasažen třemi pancéřovými pěstmi.

Tank nyní stojí paradoxně v místě, kde se před sedmdesáti lety nacházel dům, z něhož na něj 30. dubna 1945 vyletěly tři osudné střely. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Bylo to těsně poté, co jako první tank přejel při osvobozování Ostravy na pravý břeh řeky Ostravice.

Po zásahu tanku zemřel tehdy osmadvacetiletý Ivan Ahepjuk. Další tři členové posádky - velitel Nikolaj Ivasjuk, střelec Josef Vaněk a řidič Alexandr Hroch - byli raněni. Tank byl dvěma zásahy do motoru těžce poškozen, ale ne zcela zničen.

„Bezprostředně po osvobození Ostravy požádal tehdejší primátor sovětského velitele o to, aby byl tank věnován Ostravě,“ popisuje poválečné osudy tanku místopředseda městského výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Jiří Francírek.

„Jedná se samozřejmě o originál, pouze kanon přemontoval zbrojíř Josef Vyletěl se svými kolegy na druhý tank, který měl svůj poškozen, protože jen tak mohl pokračovat dál.“ Výměna děla byla v té době nutností. Českoslovenští tankisté potřebovali každý funkční stroj, aby mohli vyrazit na pomoc Pražskému povstání.

Po válce stál tank 051 na Prokešově náměstí před ostravským magistrátem.
Tank Nikolaje Ivasjuka dlouho stál za ostravským magistrátem u mostu Pionýrů.
Současná podoba ostravského památníku 1. československé samostatné tankové brigády v SSSR.

Tři místa tanku 051 v Ostravě (zleva): před magistrátem, u mostu Pionýru a nyní na druhém břehu Ostravice u Sýkorova mostu.

„Ztráty tankové brigády byly v rámci ostravské operace obrovské,“ přibližuje důvody výměny kanonu Jiří Francírek. „Vždyť ze šedesáti pěti tanků na začátku operace jich do Ostravy dojelo sedm a pouze tři z nich mohly bez oprav pokračovat dál.“

Českoslovenští tankisté vyjeli záhy po osvobození Ostravy směrem na Fulnek a na Olomouc, tank s číslem 051 na věži už v Ostravě ale zůstal.

Nejprve stál na dnešním Prokešově náměstí, přímo před magistrátem. „Tehdy tam vznikl první hřbitov vojáků, kteří při osvobozování Ostravy padli, a tank byl součástí tohoto hřbitova. Později se přestěhoval na jiné místo,“ vysvětluje Jiří Francírek.

Sýkorův (Říšský) most po osvobození Ostravy. Na konci stojí dům, ze kterého vyletěly hlavice pancéřových pěstí. Na poslední příčné spojce oblouků je vidět poškození od výstřelu z tanku Bedřicha Opočenského.

Sýkorův (Říšský) most po osvobození Ostravy. Na konci stojí dům, ze kterého vyletěly hlavice pancéřových pěstí. Na poslední příčné spojce oblouků je vidět poškození od výstřelu z tanku Bedřicha Opočenského.

Nebylo to daleko. Po dlouhá léta stál tank velitele Nikolaje Ivasjuka na podstavci přímo za magistrátem, nedaleko mostu Pionýrů, nakonec se ale přesunul k mostu Miloše Sýkory. Ironií osudu stojí dnešní památník na místě, kde se před sedmdesáti lety nacházel dům, z něhož na něj vyletěly tři osudné střely.

A jejich obětí nemusel být pouze rodák z ukrajinské Jasiny Ivan Ahepjuk. Další tři tankisté se dostali zpátky do bezpečí na druhý břeh Ostravice jen díky krycí palbě Bedřicha Opočenského, velitele dalšího tanku, který průjezd prvního stroje zajišťoval.

Právě při jeho výstřelu do oken, odkud vyletěly hlavice pancéřových pěstí, byl prostřelen jeden z nosníků dnešního mostu Miloše Sýkory. „Dodnes si z pana Opočenského dělám legraci, že by do Ostravy raději neměl jezdit, že mu ten most ještě dají k úhradě,“ směje se Jiří Francírek, který tehdejšího velitele tanku společně s jeho posledními dvěma žijícími kolegy, rovněž veliteli tanků, přivítá při ostravských oslavách na konci dubna.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.