Lence Kotalové i dalším pacientům rehabilitačního oddělení Vítkovické nemocnice...

Lence Kotalové i dalším pacientům rehabilitačního oddělení Vítkovické nemocnice pomáhá psí terapeut Casper. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Terapeut Casper se s pacienty Vítkovické nemocnice mazlí a olizuje je

  • 1
Když lékařka Ema Kaslová kupovala štěně svému synovi, vůbec ji nenapadlo, že bude za několik měsíců stejně jako ona pomáhat pacientům s pohybovými problémy. Hnědý retrívr jménem Casper je teď mnohem víc, než jen věrný kamarád jedné rodiny.

Vypadá i chová se úplně jinak než ostatní terapeuti. Nemluví, ale je bezprostřední. Pacientům rehabilitačního oddělení Vítkovické nemocnice dává bez rozpaků najevo lásku. Mazlí se s nimi, olizuje jim ruce, nohy i obličej, když chtějí... A oni jsou nadšení.

"Předevčírem mi bylo strašně špatně. Noc jsem probrečela. On za mnou ale hned ráno sám přišel z druhého konce chodby. Když mě olízal a dal mi hubičky, bylo mi strašně dobře," svěřuje se Lenka Kotalová z Rychvaldu.

Patří k těm pacientům vítkovického rehabilitačního oddělení, kteří si nemohou vynachválit, že se tam od úterka každý den potkávají s Casperem - štěnětem rasy chesapeake bay retriever.

Většina nemocných lidí netají, že přítomnost psa v nemocnici je dost překvapila. Mile.

Sympatie na první pohled

"Je to fajn. A bude úžasné, když tu Casper zůstane natrvalo. Někteří z nás jsou na tom hodně zle fyzicky i psychicky, ale když vidí psa, aspoň se usmějí," míní pacientka Magda Horová z Ostravy.

Její spolubydlící z pokoje Miloslava Braborcová souhlasí. "On je úžasný. Tady je to hodně o psychice a Casper pomáhá. Říká se, že smích léčí, ne?" směje se žena.

Co je to canisterapie

Pojem canisterapie je složen ze slov canis - pes a terapie - léčení. Existuje víc způsobů jeho překladu. Například: canisterapie je léčba lidské duše psí láskou.

Ve světě se canisterapie rozvíjí především od padesátých let 20. století. U nás až od roku 1990. Sociologové si všimli, že péče o domácí zvířata má vliv na lepší zdravotní stav venkovanů. Kontakt se živými zvířaty se proto stal i součástí léčby nemocí ve stáří.

Canisterapie pomáhá zejména při řešení problémů psychologických či citových, ale i fyziologických.

Seniorka Markéta Žurková z Bílovce ke Casperovi přilnula. "Je milý. Mezi námi byly sympatie na první pohled. Milá je i paní, která Caspera cvičí, i lékařka, jíž patří," říká spokojeně žena, která doufá, že se jí brzy opět podaří rozhýbat nohu ztuhlou po operaci kolena.

Za rozruch, který teď budí štěně v nemocnici, může další z pacientek, 37letá Zdeňka Koldová, cvičitelka psů, která se zotavuje po mozkové mrtvici a je odkázaná na invalidní vozík.

Ta si jako první přivedla loni v listopadu na oddělení čtyřnohou společnici - fenku Sheenu. A záhy se ukázalo, že asistenční pes je dobrým pomocníkem jak pro ni, tak pro ostatní pacienty.

O tom, jak Sheena pomáhá lidem i v nemocniční posteli, si mohli 26. listopadu přečíst čtenáři MF DNES nebo iDNES. CZ (článek si můžete přečíst zde).

"Je tu úplně jiná atmosféra. Tak dobře naladěné a usmívající se pacienty jsme tu dlouho neměli," tvrdila tehdy lékařka rehabilitačního oddělení Ema Kaslová.

Caspera cvičí pacientka

Pacientka s fenkou jí padla do noty tak, že je doprovázela na delší vycházky a brala je i k sobě domů. Zdeňka Koldová na oplátku začala pomáhat s výcvikem štěněte, které rodiče pořídili svému pětiletému synovi. "Rádi bychom Caspera využili pro canisterapii i v naší nemocnici," plánovala tehdy lékařka.

A nezůstalo jen u slov. Když se tento týden Zdeňka Koldová vrátila do nemocnice, jejím společníkem je místo Sheeny právě Casper.

"Je to šestiměsíční štěně, které teprve připravujeme na zkoušky, ale zdá se, že má pro canisterapii předpoklady. Je klidný, má rád lidi a nebojí se jich, což je základ. Už umí aportovat, otvírat lehčí dveře než jsou tady na oddělení, rozsvítit světlo, pozvolna se učí polohovat," líčí Zdeňka Koldová, která Caspera zvyká na prostředí rehabilitačního oddělení, ale zároveň dává domácí úkoly majitelce psa.

"Teď nás čeká například cestování tramvají, aby si Kaspík zvykl na rušné prostředí, a taky zvládnutí jezdících schodů, z čehož mám trošku hrůzu," netají lékařka.

Ale když vidí, jaký efekt má přítomnost psa pro její pacienty, je odhodlaná k čemukoliv.

"Když to zvládneme, chtěla bych se domluvit s vedením nemocnice tak, abych mohla Caspera vodit na oddělení každý den. K nám přicházejí lidé většinou po delším pobytu v nemocnici a každou změnu vítají," vysvětluje Ema Kaslová.

Psí terapeut láká pacienty i z větší dálky. "V pondělí nastoupí mladý muž až z Olomouce. Jeho rodiče na nás dostali doporučení. Zmínili do telefonu i to, že tu máme psí atrakci," těší lékařku.