Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těžební gigant OKD chce v Beskydech znovu pod zem, prozkoumat zásoby

  13:45aktualizováno  13:45
Důlní společnost OKD chce u Frenštátu přibližně 900 metrů pod zemí vybudovat chodbu navazující na stejnojmenný, nikdy nezprovozněný důl. Firma zde hodlá prozkoumat zásoby uhlí a plynu. Starostové beskydských obcí však protestují, průzkumnou ražbu totiž považují za opravdové znovuotevření dolu.
Těžní věže Dolu Frenštát.

Těžní věže Dolu Frenštát. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Je tomu sedm let, co těžební společnost OKD usilovala o povolení průzkumné ražby na Frenštátsku. Plán tehdy vyburcoval 23 tisíc lidí k podepsání petice za zrušení a zasypání dolu. Nyní vládne bojová nálada znovu.

Průzkumná ražba je totiž podle starostů i obyvatel beskydských obcí ve skutečnosti opravdovým otevřením dolu Frenštát. "Nechceme, aby se tady těžilo, takže ani s nějakým průzkumem nesouhlasíme. Ať důl zasypou a bude," zlobí se například muž, který bydlí poblíž dolu.

Reaguje na plán, který tento týden zveřejnila OKD: Zhruba 900 metrů pod zemí chce vybudovat přibližně tisíc metrů dlouhou průzkumnou chodbu, která bude navazovat na v minulosti již vybudovaná důlní díla.

Těžaři: Je to naše odpovědnost vůči akcionářům i státu

"Abychom mohli odpovědně jednat o budoucnosti dolu, potřebujeme znát objektivní údaje a ne 30 let staré odhady. Je to naše odpovědnost vůči našim akcionářům, kteří financují nákladný konzervační režim, a také směrem ke státu, kterému toto ložisko patří," oznámil generální ředitel a předseda představenstva OKD Klaus Dieter Beck.

Důl Frenštát

Budování dolu Frenštát bylo zahájeno v roce 1981. Důl nebyl nikdy zprovozněn pro těžbu. Skládá se ze dvou jam - jáma číslo 4 má hloubku 943 metrů a jáma číslo 5 má hloubku 1 088 metrů. Obě jámy jsou spojené na úrovni hloubky 590 metrů.

Zdroj: OKD

Dodává, že v souvislosti s průzkumem neplánuje budování nových staveb ani hloubení jam. Odpad z budování chodby chce odvážet na odval Dolu Paskov.

"Předpokládaná frekvence průjezdu je pět nákladních automobilů za den," říká Beck. Slibuje přitom, že práce jinak nebudou mít žádný dopad na povrch a lidé žijící v okolí je nijak nepocítí.

S tím starostové nesouhlasí. "Toto tvrzení jasně vyvrací odborné posudky a studie předních odborníků na geomorfologii v čele s profesorem Jaromírem Demkem," říká starosta Trojanovic a předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu Jiří Novotný.

"S těžbou v tak citlivém území u nás nemá nikdo zkušenosti"

Právě profesor Demek poukazuje na rizika, která s sebou těžba ve zdejším prostoru nese. "Flyšové skalní horniny v dobývacím prostoru Trojanovice jsou nakypřené, postižené četnými svahovými deformacemi a existují vědecké doklady, že se nacházejí v nerovnovážném stavu. I malý zásah do horninového masivu tak může mít velké a neočekávané důsledky," poukázal expert.

"OKD ani nikdo v České republice nemá zkušenosti s těžbou v tak citlivém území, jako je geologicky mladé karpatské pohoří. Již při hloubení šachet se projevily problémy se zbytkovým napětím na násuvných plochách, které vedly k poškození a deformaci šachty," upozornil Demek.

OKD ujišťuje: S těžbou aktuálně nepočítáme...

Zda nebudou mít průzkumné práce negativní vliv na životní prostředí v okolí dolu, chce OKD nejdřív ověřit. Nechala si proto zpracovat dokumentaci o jejích dopadech.

Samotný průzkum má pak schvalovat báňský úřad v Ostravě. Průzkum včetně přípravy a závěrečného vyhodnocení by měl trvat přibližně čtyři roky. OKD tvrdí, že jím chce zpřesnit a doplnit informace o rozsahu a kvalitě zásob uhlí a plynu, o jejich uložení a geologických podmínkách v dole. Konzervační režim ji stojí 60 milionů korun ročně.

"A to aniž by bylo zřejmé, za jakých podmínek by bylo ložisko vůbec vytěžitelné," poukazuje Klaus Dieter Beck. Zároveň přitom říká, že s těžbou aktuálně nepočítá.

...energetická koncepce státu však ano

Starostové jsou ale přesvědčení, že se OKD snaží průzkumem otevřít cestu k budoucí těžbě. Nahrávají jim k tomu i informace z pracovní verze státní energetické koncepce, která unikla do médií před dvěma týdny. Píše se v ní, že "v neposlední řadě se předpokládá, cca po roce 2030, využití ložiska černého uhlí v lokalitě Frenštát k možné výrobě elektrické energie a tepla pro Moravskoslezský region".

Zhruba v té době totiž OKD pravděpodobně dojdou zásoby kvalitního koksovatelného uhlí. "Pokud nebude zahájena těžba v další lokalitě, bude se muset uhlí dovážet z Polska, USA a dalších zemí, což se prodraží odběratelům," míní analytik České spořitelny Petr Bártek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dálnice D1 - tunel Klimkovice
Klimkovice se bojí kolon kvůli opravám v tunelu

Asi nejhorší víkend léta čeká Klimkovice na Novojičínsku. V neděli 20. srpna totiž ŘSD uzavře tunel na nedaleké dálnici D1. Loni zde kvůli tomu kolabovala...  celý článek

Tragická nehoda zablokovala provoz na dálnici D1. Pro raněné přiletěl vrtulník.
Po nehodě na D1 na Novojičínsku zemřeli dva lidé. Dálnice hodiny stála

Při nehodě jednoho osobního a dvou nákladních aut na dálnici D1 na Novojičínsku zemřeli dva lidé. Silnice byla ve směru na Ostravu u Hladkých Životic několik...  celý článek

Ivan Korč začal fotit koncem šedesátých let. Focení má spojené mimo jiné s...
Ostravské stopy: Pár hodin a sníh byl černý, vzpomíná fotograf Ivan Korč

Ruská kniha a stará cesta do Ostravy s rozbitými obrubníky. Takto netradičně vzpomíná Ivan Korč na rok 1968. I toho se týkalo povídání s fotografem, kterému...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.