Je tomu sedm let, co těžební společnost OKD usilovala o povolení průzkumné ražby na Frenštátsku. Plán tehdy vyburcoval 23 tisíc lidí k podepsání petice za zrušení a zasypání dolu. Nyní vládne bojová nálada znovu.
Průzkumná ražba je totiž podle starostů i obyvatel beskydských obcí ve skutečnosti opravdovým otevřením dolu Frenštát. "Nechceme, aby se tady těžilo, takže ani s nějakým průzkumem nesouhlasíme. Ať důl zasypou a bude," zlobí se například muž, který bydlí poblíž dolu.
Reaguje na plán, který tento týden zveřejnila OKD: Zhruba 900 metrů pod zemí chce vybudovat přibližně tisíc metrů dlouhou průzkumnou chodbu, která bude navazovat na v minulosti již vybudovaná důlní díla.
Těžaři: Je to naše odpovědnost vůči akcionářům i státu
"Abychom mohli odpovědně jednat o budoucnosti dolu, potřebujeme znát objektivní údaje a ne 30 let staré odhady. Je to naše odpovědnost vůči našim akcionářům, kteří financují nákladný konzervační režim, a také směrem ke státu, kterému toto ložisko patří," oznámil generální ředitel a předseda představenstva OKD Klaus Dieter Beck.
Důl FrenštátBudování dolu Frenštát bylo zahájeno v roce 1981. Důl nebyl nikdy zprovozněn pro těžbu. Skládá se ze dvou jam - jáma číslo 4 má hloubku 943 metrů a jáma číslo 5 má hloubku 1 088 metrů. Obě jámy jsou spojené na úrovni hloubky 590 metrů. Zdroj: OKD |
Dodává, že v souvislosti s průzkumem neplánuje budování nových staveb ani hloubení jam. Odpad z budování chodby chce odvážet na odval Dolu Paskov.
"Předpokládaná frekvence průjezdu je pět nákladních automobilů za den," říká Beck. Slibuje přitom, že práce jinak nebudou mít žádný dopad na povrch a lidé žijící v okolí je nijak nepocítí.
S tím starostové nesouhlasí. "Toto tvrzení jasně vyvrací odborné posudky a studie předních odborníků na geomorfologii v čele s profesorem Jaromírem Demkem," říká starosta Trojanovic a předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu Jiří Novotný.
"S těžbou v tak citlivém území u nás nemá nikdo zkušenosti"
Právě profesor Demek poukazuje na rizika, která s sebou těžba ve zdejším prostoru nese. "Flyšové skalní horniny v dobývacím prostoru Trojanovice jsou nakypřené, postižené četnými svahovými deformacemi a existují vědecké doklady, že se nacházejí v nerovnovážném stavu. I malý zásah do horninového masivu tak může mít velké a neočekávané důsledky," poukázal expert.
"OKD ani nikdo v České republice nemá zkušenosti s těžbou v tak citlivém území, jako je geologicky mladé karpatské pohoří. Již při hloubení šachet se projevily problémy se zbytkovým napětím na násuvných plochách, které vedly k poškození a deformaci šachty," upozornil Demek.
OKD ujišťuje: S těžbou aktuálně nepočítáme...
Zda nebudou mít průzkumné práce negativní vliv na životní prostředí v okolí dolu, chce OKD nejdřív ověřit. Nechala si proto zpracovat dokumentaci o jejích dopadech.
Samotný průzkum má pak schvalovat báňský úřad v Ostravě. Průzkum včetně přípravy a závěrečného vyhodnocení by měl trvat přibližně čtyři roky. OKD tvrdí, že jím chce zpřesnit a doplnit informace o rozsahu a kvalitě zásob uhlí a plynu, o jejich uložení a geologických podmínkách v dole. Konzervační režim ji stojí 60 milionů korun ročně.
"A to aniž by bylo zřejmé, za jakých podmínek by bylo ložisko vůbec vytěžitelné," poukazuje Klaus Dieter Beck. Zároveň přitom říká, že s těžbou aktuálně nepočítá.
...energetická koncepce státu však ano
Starostové jsou ale přesvědčení, že se OKD snaží průzkumem otevřít cestu k budoucí těžbě. Nahrávají jim k tomu i informace z pracovní verze státní energetické koncepce, která unikla do médií před dvěma týdny. Píše se v ní, že "v neposlední řadě se předpokládá, cca po roce 2030, využití ložiska černého uhlí v lokalitě Frenštát k možné výrobě elektrické energie a tepla pro Moravskoslezský region".
Zhruba v té době totiž OKD pravděpodobně dojdou zásoby kvalitního koksovatelného uhlí. "Pokud nebude zahájena těžba v další lokalitě, bude se muset uhlí dovážet z Polska, USA a dalších zemí, což se prodraží odběratelům," míní analytik České spořitelny Petr Bártek.
