Letecký pohled na Třinecké železárny.

Letecký pohled na Třinecké železárny. | foto: Třinecké železárny

Moravskoslezské hutě vypouštějí méně prachu. O stovky tun

  • 4
Registr znečišťování hlásí rekordní pokles prachu, který do ovzduší v Moravskoslezském kraji vypouští průmysl. Společnosti do opatření investovaly miliardy korun a přiznávají, že možností k dalšímu snižování už příliš nemají. Ovzduší však silně zatěžuje také doprava a lokální topeniště.

Nejnižší v historii společnosti. Tak Třinecké železárny označují množství prachu, které se při výrobě oceli dostane za rok do ovzduší.

„Při objemu výroby 2,5 milionu tun oceli klesl objem prachu na 310 tun. To je nejméně v historii firmy. V roce 2014 objem tuhých znečišťujících látek činil 560 tun, v roce 2004 to bylo 1 400 tun při zhruba stejném objemu výroby,“ vysvětlila mluvčí společnosti Petra Jurásková.

Třinecké železárny dokázaly v 70. letech ovzduší (ne)pěkně obarvit.

Firma v posledních třech letech instalovala celkem 19 zařízení pro snížení prašnosti a padlo na ně přes 2,6 miliardy korun, přičemž většinu pokryly dotace.

„V ocelárnách se prach zachytává do látkových filtrů, na vysokých pecích jsme nahradili elektrostatický odlučovač velkými tkaninovými filtry a nová zařízení máme i v aglomeraci, kde dochází ke zpracování rudy a dalších materiálů jako vsázky do vysoké pece,“ doplnila Jurásková.

Veřejně dostupné podzimní výsledky měření vykazují pokles prašnosti i v ostravské huti ArcelorMittal. Integrovaný registr znečišťování uvádí, že za rok 2015 vypustila asi 519 tun prachu.

„Vykázali jsme o 70 tun komínových emisí prachu méně než v předchozím roce. Částečně se projevily nové ekologické technologie, které jsme postupně uváděli do provozu v posledních měsících roku. Celoroční efekt 13 nových filtračních zařízení se projeví teprve v číslech za rok 2016, kdy očekáváme snížení emisí prachu o dalších přibližně 100 tun,“ řekla mluvčí společnosti Barbora Černá Dvořáková s tím, že opatření stála přes dvě miliardy a huť poprvé využila evropské dotace.

Limity mohou být ještě přísnější

Tkaninové filtry jsou dnes nejefektivnějším opatřením. „Sníží koncentrace prachu několikrát. Obvykle z hodnot okolo 50 mg/m3 na hodnoty menší než 10 mg/m3,“ sdělil vedoucí Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu na Vysoké škole báňské Petr Jančík, jenž potvrdil, že ovzduší se v regionu lepší celkově. „Pokusili jsme se vyloučit vlivy počasí a vysledovali jsme, že za posledních pár let se mírně zlepšuje kvalita ovzduší. Je to měřitelný účinek zlepšování velkých průmyslových zdrojů. Od roku 1998 je to poprvé, co je tento trend v ovzduší našeho regionu vidět.“

Podle odborníků lze opatření ještě zvýšit. „Legislativa říká, že je možné nařídit znečišťovatelům i přísnější limity tam, kde je jejich vlivem zhoršená kvalita ovzduší nad platné limity. Bude se to týkat zejména zastaralé ocelárny a koksovny ArcelorMittal Ostrava, ale i dalších technologií v kraji,“ doplnil Jančík.

Hutní komplex ArcelorMittal v Ostravě.

Ocelárna a koksovna hutí stále zamořují ovzduší například v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice. „Matematické snížení prašnosti je samozřejmě vítané. Přestože v regionu existuje velké zahuštění zdrojů znečištění, v našem obvodě je průmysl stále dominantní a troufám si tvrdit, že v ekologických opatřeních podniků jsou ještě významné rezervy,“ řekl místostarosta Aleš Boháč.

Průmyslové společnosti ale shodně tvrdí, že možností, jak prašnost snižovat, už mnoho není. „Loňskými projekty, které jsou zaměřeny i na nekomínové - tedy takzvané fugitivní - emise, kdy odsáváme i místa přepravy a manipulace s prašnými materiály, jsme dosáhli hranice současných možností omezování emisí. Máme v plánu další ekologické projekty, ale výsledky už přinesou pouze drobná snížení,“ poznamenala Černá Dvořáková.

Třinecké železárny pak plánují centrální vysavač, který by měl zachytit i neměřitelný nekomínový prach. „Jedná se o rozptýlené částice v prostoru fabriky. Letos máme připraveno devět projektů za 800 milionů korun. Ale ty největší už jsou na hranici toho, co lze v rámci výroby provést,“ vysvětlila Jurásková.

Velké znečištění kolem hranice

V Moravskoslezském kraji ovlivňuje ovzduší i doprava, lokální topeniště či imise z Polska. „Topeniště působí přímo v místech, kde pracují. Výjimkou je velký shluk stovek tisíc domácích kotlů v polské Rybnicko-Jastrzebské aglomeraci. Tam vzniká „mrak“ znečištění, který může značně ovlivňovat vzduch i desítky kilometrů daleko,“ vysvětlil Jančík a dodal, že linie 50 procent působení našich a polských zdrojů je kolem státní hranice.

„Na Opavsku a Bohumínsku tato hranice sahá až 10 kilometrů k nám, na Třinecku je to opačně - přibližně 10 kilometrů v Polsku. Takže asi stejně. Polský průmysl ovlivňuje náš region ve srovnání s ostatními zdroji jen málo. Tady mohou rychle pomoci řádově větší investice do výměny domácích kotlů.“ V kraji využily kotlíkové dotace asi čtyři tisíce lidí.