Sedm dlouhých let trvalo, než se majitelé Třineckých železáren dočkali zisku, na jaký byli zvyklí před krizí. Přes tři miliardy korun se výdělek železáren naposledy přehoupl v roce 2007, pak přišel útlum a zisky výrazně klesly.
„Třinecké železárny v loňském roce dosáhly při výrobě 2 540 kilotun oceli čistého zisku 3,048 miliardy korun,“ řekla mluvčí železáren Petra Jurásková. „Nejprodávanějším výrobkem je drát a tyčová ocel, přibližně dvě třetiny produkce putují na export.“
V roce 2007 dosáhli třinečtí hutníci na zisk 3,6 miliardy korun, o rok později to bylo, hlavně kvůli začínající celosvětové krizi, „pouze“ 1,2 miliardy korun. Dva roky po sobě, v letech 2009 a 2010, skončili třinečtí oceláři dokonce ve ztrátě, pak ale krizi překonali.
Spotřeba oceli klesá, firma ale má své tahouny
„V současných podmínkách evropského ocelářství není takový výsledek samozřejmostí,“ řekl předseda dozorčí rady Třineckých železáren Tomáš Chrenek. „Přestože v Evropě spotřeba oceli od předkrizového období v roce 2007 klesla o více než 30 procent, segment dlouhých válcovaných výrobků s vyšší užitnou hodnotou není postižen do takové míry jako jiné produkty. A to je naší výhodou.“ Tahouny třinecké produkce byly hlavně válcované dráty, firma úspěšně vyrábí i tyčové oceli. A do svých linek mohutně investuje.
Zisky Třineckých železáren
|
„Loni jsme válcovnu drátu modernizovali, což nás v tomto sortimentu posunulo mezi světovou špičku. V investicích směřujících ke zvyšování finální úpravy produktů hodláme pokračovat. Díky tomu si udržujeme své postavení na světových a hlavně evropských trzích, kde je konkurence tvrdá,“ komentoval budoucnost firmy generální ředitel Jan Czudek.
Ještě letos chtějí v Třinci dokončit ekologické projekty za více než miliardu korun, přes dvě miliardy zde pak chtějí investovat do dalších výrobních kapacit.
Opavský Ostroj v zisku, byť s problémy...
Dařilo se i dalším firmám v kraji. Například strojírenské Vítkovice loni vydělaly přes 330 milionů korun. V zisku, byť přes problémy, zůstal třeba opavský Ostroj. Ten v roce 2014 vydělal přes 28 milionů korun. Kvůli problémům v uhelném sektoru se ale zisk za rok 2014 snížil v porovnání s rokem 2013 o 89 procent. Z 258 milionů na 28 milionů.
„V roce 2014 se v kontextu celosvětové krize cen uhlí a politické situace na Ukrajině a v Rusku nepodařilo získat žádnou velkou zakázku na dodávku dobývacích komplexů,“ vysvětluje ve výroční zprávě důvody poklesu statutární ředitel Ostroje Vladimír Trochta. „Divize tento výpadek částečně vykryla zvýšeným prodejem menších celků, individuálních stojek a náhradních dílů na domácím trhu, podařilo se nám pronikat i do nedůlních aplikací a prodali jsme i konstruktérské a montážní práce.“
Obdobně jako Ostroj se s krizí v těžebním průmyslu potýkala v roce 2014 i společnost OKD. Ta si za loňský rok připsala ztrátu po zdanění přesahující deset miliard korun. Oproti předešlému roku jde sice o výrazný posun přesahující devět miliard korun, i tak ale OKD dál bojuje o holý život.
Podstatně lehčí situaci měli na trhu manažeři vodárenské společnosti SmVaK. Vodu potřebuje každý a konkurence v kraji prakticky nehrozí. I proto si firma trvale udržuje vysoké zisky. Za rok 2014 si její akcionáři připsali zisk po zdanění přesahující 410 milionů korun. To je o více než dvaadvacet milionů více než v roce 2013.
