Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Třinecké železárny slaví 175 let, jejich dráty by dosáhly ke Slunci

  13:35aktualizováno  13:35
Jeden z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji, Třinecké železárny, slaví 175 let od založení. První vysokou pec tam zapálili 1. dubna 1839.

Skupina ocelářů z Třineckých železáren v roce 1880. | foto: Archiv Třineckých železáren

Mieškam na sosně, robim veverku. Jazykovou hříčkou, která v psané podobě nemá takové kouzlo (Mjyszkum na Sosně. Robim ve Werku), se mohou obyvatelé Třince chlubit už 175 let. Pro neznalé: Sosna je část Třince, Werk označení pro Třinecké železárny a říkankou místní častují všechny návštěvníky.

Třinec a železárny

1839
V železárnách byla zafoukána první dřevouhelná vysoká pec. V Třinci bylo v té době 39 usedlostí a žilo zde 349 obyvatel.

1904
Všechny dosud samostatné hutě byly sloučeny.

1929
Registrace ochranné známky "tři kladívka v kruhu".

1939
Třinecké železárny přešly pod nucenou komisařskou správou.

1952
Byla zapálena vysoká pec číslo VI, v té době největší u nás.

1969
Zavedení čtyřicetihodinového pracovního týdne a zastavení provozu vysoké pece číslo I.

1989
Byl zahájen provoz blokového kontilití.

2013
Počet obyvatel Třince se pohybuje okolo 37 tisíc lidí.

Právě 1. dubna 1839, jen tři roky po zapálení první vysoké pece ve Vítkovicích, je zafoukána také první vysoká pec v Třinci. "Šlo o pec na dřevěné uhlí," upřesňuje tisková mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková počátky provozu v době panování posledního českého krále Ferdinanda I. Dobrotivého.

"V Třinci bylo v té době devětatřicet usedlostí a žilo zde 349 lidí. Dnes má 37 tisíc obyvatel," přibližuje mluvčí další doklad postupného rozmachu.

V roce 1904 se provozy spojily

V roce 1839 dorazil do Břeclavi první vlak od Vídně a ve stejném roce se tato část Severní dráhy Ferdinandovy, které za svůj rozvoj vděčí celá ostravská průmyslová aglomerace, dostala až do Brna.

A v Třinci, vesničce o necelých čtyřech stovkách duší sevřené úbočími beskydských vrcholů, zapálili vysokou pec. Zdroje byly místní a dřevo i ruda se těžily v Beskydech, postupně pak přibylo ostravské uhlí a ruda se začala dovážet.

"Další významný mezník byl opět 1. duben, tentokrát ovšem roku 1904, tedy před 110 lety, kdy došlo ke spojení do té doby samostatných provozů ve správě Těšínské komory," vysvětluje Jurásková.

Werk kdysi a dnes...

"Šlo o Walcherovu huť, Huť císaře Františka Josefa, Hildegardinu huť a chemickou laboratoř. Právě logu Těšínské komory vděčíme za doposud nejstarší výrobek železáren, kolejnici z roku 1892, kterou se podařilo objevit v roce 2009 při rekonstrukci trati Bohumín - Mosty u Jablunkova. Díky signatuře Těšínské komory se podařilo kolejnici identifikovat a dnes je v místním muzeu," dodala mluvčí.

Kolejnice a dráty jsou po dlouhá desetiletí hlavními výrobními artikly železáren. "Za čtyřicet let fungování by drát o průměru 5,5 milimetru téměř spojil Zemi se Sluncem, vyrobilo se jej přes 27 milionů tun," přibližuje Jurásková a dodává, že s kolejemi je to podobné.

Z Třince nejvíce oceli

 "Trať postavená z kolejnic vyrobených v Třinci by obepnula zeměkouli na rovníku hned třikrát. Pokud by šlo o jednu kolejnici, měla by délku 236 tisíc kilometrů," dodala.

Po roce 1989 byly železárny transformovány na akciovou společnost a částečně zprivatizovány. Až do poloviny 90. let ale zůstával jejich většinovým vlastníkem stát.

V roce 1996 od něj necelých 51 procent akcií podniku koupila společnost Moravia Steel a v současnosti jsou Třinecké železárny největším producentem oceli u nás.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.