Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Třinecké železárny spustily obří vysavače, výrazně sníží emise v ovzduší

  7:55aktualizováno  7:55
Odprášení odlévání vysokých pecí i konvertorové ocelárny už běží ve zkušebním provozu v Třineckých železárnách. Sníží prašnost o desítky procent. Podobně ekologicky se chová i ostravská huť ArcelorMittal.

Ten rozdíl je patrný na první pohled. Z vysokých pecí se už tolik nepráší. Místní železárny v Třinci spustily zkušební provoz odsávání vysokých pecí.

„Doposud jsme využívali elektrostatický odlučovač pro obě pece, nově používáme efektivnější tkaninové filtry,“ vysvětluje Gustav Hofierka, manažer technického rozvoje Třineckých železáren.

„Zatímco doposud odsud vycházelo okolo čtyřiceti mikrogramů prachu na metr krychlový, nyní se pohybuje okolo pěti, takže ekologický přínos je zřetelný. Navíc elektrostatický odlučovač fungoval pro obě naše vysoké pece, nové tkaninové filtry jsou napojeny každý na svou pec. Počítáme ale i s možností poruchy, takže umíme vedení přemostit a odsávaný prach od pecí dokážeme vést i k druhému filtru.“

Po vypnutí odsávání halu rychle zaplní prach

Nad žlaby, jimiž z vysokých pecí po odpichu protéká surové železo k přistaveným vagonům, jsou umístěny těžké kryty, zamezující úniku kouře, ten je pak odsáván do filtrů. Když hutníci na chvilku „kvůli televiznímu natáčení“ odsávání vypnou, vzduch v hale vysoké pece okamžitě houstne prachem.

Ekologičtější železárny

K obdobnému kroku se železárny rozhodly také u konvertorové ocelárny. „Vedle přímého odprášení samotných konvertorů se připravuje také sekundární odprášení haly,“ dodává další manažer železáren Libor Kuča.

„Jde prakticky o obří vysavač, jaký znají lidé z domácností. Jen tady místo motoru z vysavače máme dva obří ventilátory o výkonu 3,2 megawattu. Odsátý vzduch z haly je následně filtrován a z komína odchází méně než deset miligramů prachu na metr krychlový vzduchu.“

Paradoxem investice přesahující miliardu korun, na níž se z devadesáti procent podílejí peníze z evropských fondů, je, že se výsledná tabulková „prašnost“ Třineckých železáren nemusí příliš změnit, byť zlikvidují výrazné množství prachu.

„Je to proto, že se nám nyní daří zachytit velké množství fugitivních emisí, těch, které neprocházejí komínem, takže dříve nešly změřit a nebyly ve výkazech,“ vysvětluje Libor Kuča. „Tak se může stát, že tabulkové množství emisí výrazně nesnížíme a přitom ve skutečnosti výrazně klesnou.“

Podobně „čistí“ provoz i ArcelorMittal

„Celkem nyní u nás běží osm ekologických projektů za více než čtyři miliardy korun,“ říká mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Barbora Dvořáková Černá. „Mezi největší projekty patří denitrifikace (odstranění dusičnanů - pozn. red.) za miliardu korun a výstavba fluidního kotle za 1,5 miliardy. Tento kotel po svém spuštění nahradí čtyři stávající kotle, které budeme moci odstavit.“

Celkem by současné akce v ostravské firmě měly snížit množství prachu vypouštěného do ovzduší o 100 tun ročně.

Miliardové investice ale zároveň zvyšují náklady na výrobu oceli. „Jeden den provozu nových odprašovacích zařízení na Ocelárně nás stojí přibližně 200 tisíc korun jen na spotřebě elektrického proudu,“ přibližuje finanční náklady na provoz Libor Kuča.

Na největší investici se ale v Třinci i v Ostravě teprve chystají. Obě firmy budou odprašovat zbývající části svých aglomerací. Ty patří mezi „výrobci prachu“ k největším, při spékání rudy před vsazením do vysokých pecí vzniká velké množství prachu.

„Odprášení provozu Aglomerace Jih sníží prašnost zhruba o devadesát procent,“ přibližuje plány společnosti Barbora Dvořáková Černá. „Hotova by měla být do konce příštího roku, stejně jako všechny ostatní ekologické projekty, s výjimkou fluidního kotle, který bude dostavěn o rok později.“

Třinec se zaměří na odsíření

„Po odprášení se sníží celková roční produkce tuhých znečišťujících látek na tomto zdroji až o 130 tun za rok,“ dodal výrobní ředitel Třineckých železáren Česlav Marek.

„V rámci tohoto projektu zatím byly vybudovány základy a ocelové konstrukce látkových filtrů a demontovány elektrostatické odlučovače odprášení uzlů. Instalovat se budou nové tkaninové filtry, dva pro spaliny spékacích pásů a sedm pro jednotlivé uzly. U odprášení spalin zůstanou v provozu elektrostatické odlučovače jako první stupeň odprášení, které zachytí hrubší prach, látkové filtry se pak postarají o jemnější prach ze spalin i uzlů aglomerace,“ přidala podrobnosti o odprášení aglomerace mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková s tím, že v roce 2016 by se podnik měl zaměřit na odsíření.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.