Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní lesní laboratoř se opravuje. Skleníky propustí více světla

  8:46aktualizováno  8:46
Jak se beskydské smrky, buky a trávy vyrovnávají se stále stoupajícím množstvím skleníkových plynů v atmosféře? To zkoumají vědci brněnského CzechGlobe – Centra výzkumu globální změny Akademie věd na unikátním pracovišti na beskydském Bílém Kříži. Stanice letos prochází komplexní rekonstrukcí.

Obří skleníky beskydské výzkumné laboratoře účinků skleníkových plynů na lesní vegetaci | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

„Současné zařízení funguje od roku 1997, oprava už tedy byla nutná,“ vysvětluje ředitel centra Michal Marek.

Michal Marek v beskydské výzkumné laboratoři účinku skleníkových plynů na lesní...

Michal Marek v beskydské výzkumné laboratoři účinku skleníkových plynů na lesní vegetaci

Poslání stanice zůstane i po opravě za zhruba 200 tisíc korun stejné, tedy výzkum vlivu atmosféry obohacené o oxid uhličitý na beskydské dřeviny.

„Nově instalujeme například sadu skel, která umožní lepší prostupnost světla. V principu se ale funkce celého zařízení nezmění,“ podotkl Marek.

Zatímco třeba o globálním oteplování lze pochybovat, vědci poukazují na jedno: koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře roste.

Co vědci zkoumají

V unikátním lesním pracovišti na Bílém Kříži v Beskydech dvě desetiletí podrobně mapují život zdejších stromů včetně jejich dýchání.

Zjišťují také, jak smrky a buky reagují na nárůst skleníkových plynů v atmosféře způsobujících globální oteplování.
 

„Náš vzkaz veřejnosti by mohl znít: když množství oxidu uhličitého v atmosféře poroste, tak se obecně bohužel nedá říct, že by z toho rostliny ve všech případech profitovaly a dokázaly si s tím poradit.“

Bílý Kříž není zdaleka jediným pracovištěm, kde vědci Centra výzkumu globální změny zkoumají tok uhlíku v přírodě.

„V současnosti máme rozsáhlou síť stanic, od Beskyd po Lanžhot. Máme už i pracoviště ve Vietnamu či třeba Panamě a naprosto unikátní záležitostí je například tři sta metrová věž u Pelhřimova, která nám umožňuje měřit pohyb skleníkových plynů v atmosféře,“ popsal Michal Marek.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.