Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česká premiéra v Třinci. Pacient dostal do tepny rozpustitelnou výztuž

  10:06aktualizováno  10:06
Ještě před dvěma měsíci 57letého Petra Krzywoně z malé vesničky Vělopolí ani nenapadlo, že bude vážně nemocný a k tomu i slavný. Ve středu se stal prvním pacientem v zemi, jemuž kardiologové z Nemocnice Podlesí v Třinci zpevnili stěnu zúžené srdeční tepny materiálem, který časem zmizí.

Pacient zůstává při operaci při vědomí, znecitlivělé je jen místo vpichu. | foto: Hana Szotkowská

"Vracel jsem se v podvečer domů a najednou mě na ulici zaskočila pálivá bolest v hrudi. Trvala necelých pět minut, pak sama odezněla. Stalo se to na přelomu září a října. Nevěděl jsem přesně, co to je. Ale tušil. Navíc se pak stejná situace opakovala zhruba co druhý den," líčí Petr Krzywoň.

Muž, který dvacet let pracoval v dole, kde mimo jiné šéfoval báňským záchranářům, a dnes řídí obecně prospěšnou společnost zajišťující služby pro obec Třanovice na Frýdecko-Místecku, neváhal. Šel k lékaři a následná vyšetření ukázala to, čeho se bál.

Pacient zůstává při vědomí, znecitlivěné je jen místo vpichu

"Koronarografie na konci října potvrdila, že mám zúženou věnčitou tepnu. Hrozil mi infarkt. Samozřejmě jsem souhlasil se zákrokem. Primář Marian Branný mi nabídl světovou novinku určenou hlavně mladším pacientům. Řekl, že místo kovového stentu mi tepnu vyztuží přírodním materiálem, který se sám rozpustí. Výhodou je, že při opakování potíží nebude nic bránit chirurgickému zákroku v podobě by-passu," říká Krzywoň.

Petr Krzywoň po unikátní operaci spěchá zpátky do zaměstnání.

Petr Krzywoň po unikátní operaci spěchá zpátky do zaměstnání.

Muž, kterému lékaři ve středu ráno zaváděli do srdce katetr přes tříslo, zúženou tepnu rozšířili pomocí nafouknutého balonku a vyztužili stentem z přírodního materiálu, byl celou dobu při vědomí. Znecitlivěné měl jen místo vpichu.

"Skoro nic jsem necítil, lékaři pracovali jemně. Jediná nevýhoda zákroku je, že po něm musí člověk ležet sedm hodin bez hnutí, aby se rána uzavřela. Ale ve čtvrtek už mám jít domů a rychle se vrátím do práce. Na zákrok jsem si vzal dovolenou," dodal pacient.

Stent přijde na sto tisíc korun

Spokojení s výsledky jsou i lékaři, kteří biologicky rozložitelný stent implantovali hned dvěma pacientům. První zákrok sledovali a komentovali v přímém přenosu odborníci z řady nemocnic v třineckém kulturním domě Trisia.

Stent vypadá jako plastová spirálka, ale je vyrobený z přírodního materiálu, jehož základem je kukuřičný škrob a cukry z třtiny, manioku a brambor. Z kyseliny mléčné pak vznikne polylaktacit, který se časem vstřebá. "Stojí asi sto tisíc korun, ale znamená převrat v léčbě. Kardiologové, kteří znají nevýhody kovových stentů, v tom vidí budoucnost," vysvětluje třinecký lékař Jindřich Černý, který zákrok předváděl.

"Asi patnáct procent pacientů s kovovými stenty a čtyři procenta pacientů s takzvanými lékovými stenty, jejichž základem je ale také kov, má po čase komplikace, céva se jim ve stejném místě znovu zúží. U některých se dá použít jiný stent, u některých by bylo řešením přemostění takzvaným by-passem. Jenže jsou případy, kdy mají lidé kovem vyztuženou skoro celou věnčitou tepnu a pak už není by-pass kam našít," vysvětluje kardiolog Černý.

Kov na rozdíl od nového materiálu brání pružnosti tepny

Právě těmto problémům by mělo předcházet využívání biologicky rozložitelných stentů, které navíc udržují pružnost tepny - na rozdíl od kovové výztuže.

V Podlesí ročně dostává kovové stenty 1 800 pacientů. Někdo jich má v těle i víc, takže na každého připadá průměrně 1,4 stentu. Lékaři odhadují, že třetinu z nich by mohli nahradit rozpustnými, pokud je budou hradit pojišťovny. Nejlevnější kovový stent totiž stojí průměrně čtyřicet tisíc korun a lékový, tedy s přídavkem léčivého přípravku na povrchu, asi sedmdesát tisíc korun. Rozpustný přijde na sto tisíc.

Vedoucí lékař třineckého kardiocentra Marian Branný věří, že mladším pacientům s nepříliš zvápenatělými cévami pojišťovny světovou novinku hradit budou. "Kovové stenty zůstávají v těle pacientů do konce života. Svou funkci ale plní jen asi půl roku. Pak už stent není potřeba. Kov naopak brání pružnosti tepny, což přináší různá omezení a komplikace. Pro některé pacienty je navíc problémem i samotná přítomnost cizího tělesa v jejich těle," vysvětlil Branný.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.