Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojta se zbavil vozíku, pak i holí. Žádný zázrak, ale dřina, říká

  7:43aktualizováno  7:43
V roce a půl ho postihla dětská mozková obrna. V deseti letech jezdil Vojta Koval na invalidním vozíku. To už je však minulost. Před dvěma lety dokonce zakopal své francouzské hole. Teď si postupně plní další sny.

Podobně jako v posilovně, ale s programem šitým na míru, dřel Vojta v Sanatoriích Klimkovice, aby překonal další z následků dětské mozkové obrny. Tentokrát vyzkoušel CI terapii. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Sedmnáctiletý Vojta Koval z Brušperku na Frýdecko-Místecku toužil tak jako jeho vrstevníci po značkových botách, donedávna je ale nenosil.

„Nemělo smysl je kupovat. Když našlapujete jen na část nohy a taháte špičku, každé boty rozbijete po pár týdnech,“ vysvětluje hoch.

Co je CI terapie

  • CI Therapy (Constraint - Induced Movement Therapy) neboli nuceně navozená terapie je unikátní souhrn rehabilitačních technik, které výrazně zlepšují hybnost končetin po cévní mozkové příhodě, dětské mozkové obrně, úrazu mozku i při roztroušené skleróze.
  • Metodu pro chronické pacienty vyvinul tým americké univerzity v Alabamě.
  • Klimkovice ji nabízejí jako jediné certifikované pracoviště ve střední Evropě. Podstatou terapie je stimulace mozku opakováním rychlých pohybů postiženou končetinou, ale při znehybnění zdravé končetiny po většinu dne.

Teď už to ale neplatí. Vojta si koupil značkové tenisky ve chvíli, kdy zjistil, že dokáže změnit těžiště svého těla i chůzi, tedy došlápnout na paty a zvedat špičky. K tomu mu pomohly hned dvě novinky: CI terapie a speciální elektrostimulátory.

Obojího se dočkal v Sanatoriích Klimkovice, kde CI terapii zatím nabízeli jen dospělým pacientům, ale od ledna ji chtějí nabízet i dětem. První zkušenosti už mají.

„Vojta je náš druhý dětský klient, který právě ukončil CI terapii. Prvním byl jedenáctiletý hoch s následky po poporodní mozkové mrtvici,“ říká fyzioterapeutka Karin Laská.

Terapie šitá na míru má podle ní velký efekt u dospělých i dětí, jejichž omezená hybnost končetin je způsobená poškozením mozku.

Čím delší doba od postižení, tím byly výsledky lepší

Když totiž lidé přestanou používat nemocnou ruku či nohu, jejich funkci postupně přebere zdravá končetina. Cílem terapie je zrušit tento model. „Docílit toho lze například znehybněním zdravé ruky speciální rukavicí na většinu dne a opakovaným nácvikem rychlých pohybů postiženou končetinou. Stereotyp měníme i u nohou,“ líčí Laská.

Výsledky u 63 dospělých pacientů zhodnotila v diplomové práci. Mimo jiné zjistila, že čím delší doba uplynula od postižení, tím byly výsledky lepší. Klasická rehabilitace přitom naopak spoléhá na rozcvičení v co nejkratší době.

„Je to logické. Lidé totiž po několika letech od úrazu či onemocnění mozku postižené končetiny buď nepoužívají téměř vůbec, nebo jen minimálně. My ale dokážeme mozek znovu přimět k tomu, aby končetiny začal ovládat,“ vysvětluje Karin Laská.

Vojtovi pomohla CI terapie hlavně posílit svaly

Například mladší ze dvou chlapců, kteří už podstoupili CI terapii, chtěl hrát ping-pong, ale nedokázal otočit dlaň vzhůru a rozevřít prsty tak, aby si mohl nadhodit míček. Po třítýdenní intenzivní terapii už to zvládl a začal hrát.

Vojtovi CI terapie pomohla hlavně posílit svalstvo. „Cítím se mnohem jistěji při chůzi. A díky elektrostimulátorům, které mi zapůjčili na tři měsíce, chodím zase lépe,“ raduje se.

V lázních přitom nerelaxoval, ale tvrdě dřel. Na to je koneckonců zvyklý od raného dětství. „Narodil se předčasně, ale byl zdravý. Zdravotní problém nastal až v roce a půl po očkování proti dětské mozkové obrně,“ říká Vojtova matka Renáta Kovalová. Pro rodiče to byl šok, ale nikdy se nevzdali naděje na synovo uzdravení.

Díky pokrokům mohl nastoupit na střední školu, kde není výtah

„Odmala jsme se synem cvičili. Absolvoval šest operací a řadu intenzivních rehabilitací. V deseti letech byl odkázaný na invalidní vozík. Ten později odložil. Před dvěma lety po první Klim-Therapy v Klimkovicích se zbavil i francouzských holí. Nebyl to ale žádný zázrak, jen výsledek tvrdé dřiny,“ říká Vojtova matka.

Souhlasí s ní Vojta, který díky tomu mohl loni nastoupit na zvolenou střední školu, v jejíž budově není výtah, a přikyvuje i fyzioterapeutka.

„Terapie pod vedením vyškoleného odborníka je základ, cvičit je však nutné stále,“ říká Karin Laská.

Problém ale je, že metodu, která stojí desetitisíce, zatím nehradí zdravotní pojišťovny.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.