Archeopark v Chotěbuzi na Karvinsku přibližuje život v dávném slovanském hradišti. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Zkušební provoz končí. V archeoparku v Chotěbuzi přibudou atrakce.

  • 0
Železárenská pec, kultovní stavba i další dvě repliky slovanských obydlí. A také centrální objekt s recepcí a sociálním zařízením, archeologickou a přírodovědnou expozicí, keramickou dílnou a vyhlídkovou terasou. Archeopark v Chotěbuzi na Karvinsku čeká další fáze jeho existence. Dostavba a ostrý provoz.

Od otevření koncem roku 2007 totiž areál zobrazující původní slovanské hradiště funguje v režimu zkušebního provozu. Jeho zázemí tvořil jen provizorní dřevěný domek za můstkem přes potůček, který sloužil jako přístřeší pro průvodce, sklad i pokladna.

Rok 2014 pro něj znamená posun dopředu. Po dobu dostavby však bude zavřený pro návštěvníky.

"Věříme, že po ukončení stavebních prací a kolaudaci archeopark přitáhne nejen návštěvníky, kteří už nás dobře znají, ale také mnoho dalších. Počítáme i s mnohem vyšší návštěvností z Polska a ze Slovenska," uvádí ředitel archeoparku Zbyšek Ondřeka.

Archeopark Chotěbuz

Už během zkušebního provozu se hradisko, které je rekonstrukcí slovanského sídliště z doby od půlky 8. do 11. století, stalo známou turistickou atrakcí. Láká na dobové hradby, palisády, obytné objekty i vstupní bránu s věží a mostem.

Díky třiceti milionům z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko přibudou další památky. "Novinkou bude i bezbariérovost. Nutnost vyšplhat 102 příkrých schodů od vstupu až na akropoli, na níž se archeopark rozkládá, u některých zájemců jejich návštěvu dosud vylučovala," vysvětlila mluvčí Muzea Těšínska, jehož pobočkou archeopark je, Iva Lupková.

Nejvýraznější stavbou bude moderní ústřední budova pod akropolí, která pojme zázemí i expozice. Do okolí zapadne díky použití přírodních materiálů, jimž dominuje kámen, dřevo a sklo. Až na její střechu zájemce vyveze výtah. Najdou tam astronomickou observatoř, meteorologickou stanici i zahradu našich předků - část střechy totiž muzeum nechá osázet kdysi pěstovanými rostlinami.

Unijní dotace tvoří 85 procent nákladů, zbytek hradí krajský úřad. Ten se postará i o náklady za archeologický průzkum, který bude stavební činnosti v této významné pravěké a středověké lokalitě předcházet.