Papír do modrého, plasty do žlutého. Zatímco pro lidi z některých měst je třídění odpadu samozřejmostí, jinde v tom pokulhávají. (Ilustrační foto)

Papír do modrého, plasty do žlutého. Zatímco pro lidi z některých měst je třídění odpadu samozřejmostí, jinde v tom pokulhávají. (Ilustrační foto) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Bohumínští třídí jak o život, město jim díky tomu zlevní poplatky

  • 2
Třiďte odpad, ulehčíte si na poplatcích, motivují města v Moravskoslezském kraji své občany. Vůbec poprvé to od příštího roku pocítí lidé z Bohumína, za odpad budou platit méně. Další města snižování zatím nechystají.

O čtyřicet tun tříděného odpadu v kontejnerech a dvě stě tisíc korun v městské kase víc. Právě to je důvodem, proč lidé z Bohumína příští rok zaplatí za odpad méně.

Jak kdo v kraji třídí odpad

V Bohumíně tvoří tříděný odpad dvanáct procent celkového objemu odpadu. V Karviné je to 18,1 procenta, v Ostravě 24,2 procenta, v Opavě 8,5 procenta.

Ideální poměr tříděného a netříděného odpadu by měl být padesát na padesát. V západních zemích je to běžné. Co se týká nákladů na svoz, mají výhodnější pozici menší města. Ta velká naopak doplácejí obrovské částky.

Bohumín jako první v kraji díky separaci zlevňuje vybíraný poplatek. Na svoz odpadu nedoplácí. Radnice zvýhodní ty, kteří více třídí.

"V létě jsme zkusili zajímavý experiment. Svezli jsme popelnice od domkařů a sídlištní kontejnery na separační linku, abychom zjistili, jak lidé třídí. Výsledek ukázal, že obyvatelé rodinných domů třídí mnohem zodpovědněji než lidé na sídlištích," řekl místostarosta Bohumína Lumír Macura.

Domkařům se tedy sníží poplatek o deset procent, lidem na sídlištích o pět procent.

"V popelnicích z městských částí se našla jen čtyři procenta komodit, které se dají vytřídit, zato na sídlištích zabíraly celých dvacet procent kapacity kontejnerů," přiblížila rozdíl mluvčí radnice Lucie Balcarová.

Bohumín za svoz odpadů ročně zaplatí zhruba 16 milionů. Tři miliony získá za tříděný odpad, zbylých třináct vybere na poplatcích od občanů. Na rozdíl od ostatních měst ale neúčtuje pevnou částku na osobu a rok, ale za vývoz odpadových nádob.

Třeba na sídlištích se za vývoz kontejneru bude příští rok platit necelých 16 tisíc, které se rozdělí mezi několik desítek domácností v bytových domech, které kontejner používají. Domkaři za popelnici zaplatí čtrnáct set ročně.

V jiných městech zlevňování zatím nechystají

V průměru tak na jednoho obyvatele připadá 500 korun ročně, početnější domácnosti mají výhodu. To postačí na pokrytí svozu odpadů, z městské pokladny nejde nic.

V ostatních městech v kraji se příští rok zlevňování díky růstu třídění zatím nechystá. Radnice musí značnou část naopak doplácet.

"Za poslední tři roky se u nás podíl vytříděného odpadu zdvojnásobil. Přesto za svoz odpadů město ještě dalších více než třicet procent doplácí z městské pokladny," vysvětlila například mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová.

Dodala, že by to chtělo ještě minimálně dvojnásobný nárůst separace, aby se poplatek mohl snížit. Karviňané už od roku 2005 platí stále stejně, 500 korun. Ani příští rok tomu nebude jinak. Celkové náklady na jednoho člověka činí 750 korun.

Zdražovat, ale ani zlevňovat se nebude ani ve Frýdku-Místku, Opavě, Ostravě či Novém Jičíně. Města na svoz doplácejí, náklady se pohybují okolo 700 na osobu, v Opavě dokonce 879 na osobu. Rozdíl současné třídění rozhodně nepokryje.

"Systém stojí 202 milionů, s odečtením částky, kterou dostaneme za separovaný odpad, 174 milionů. Město je schopno vybrat necelých 150 milionů, zbytek se doplácí z rozpočtu," upřesnila Andrea Vojkovská z ostravského magistrátu. Poplatky se v kraji pohybují okolo pětistovky na osobu.