Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Židé umírali i v Karviné. Na zapomenutý lágr poukázali pamětníci z USA

  20:15aktualizováno  20:15
V Karviné za 2. světové války stál pracovní tábor pro Židy z jižního Polska. Podmínky v něm byly nelidské, smrt byla na každodenním pořádku. Historiky na tábor upozornili pamětníci žijící v USA, podařilo se určit i polohu lágru.

Na existenci bývalého pracovního tábora v Karviné historiky upozornili pamětníci z USA. Jejich výpovědi jsou uloženy v americkém Archivu vizuální historie. | foto: Archiv

Staré a nemocné zastřelit, ženy a děti transportovat do koncentračního tábora, práceschopné poslat do Karviné.

Tak to vypadalo při likvidaci židovských ghett v jižním Polsku za 2. světové války.

Přitom o pracovním táboře pro polské Židy v Karviné se dosud takřka vůbec nevědělo, chyběly důkazy. Ničím a nikým nebyl prokázán. To už neplatí. Učitelům historie z ostravského sdružení PANT se podařilo jeho existenci prokázat. Impulz přišel z nečekané strany - ze Spojených států.

Židé odcházejí z ghetta v Bedzinu u Katovic, mnoho z nich skončilo v Karviné.

Židé odcházejí z ghetta v Bedzinu u Katovic, mnoho z nich skončilo v Karviné.

„Obrátila se na nás profesorka z New Yorku, že ji zaujalo naše pátrání po zajateckých táborech, a upozornila nás na výpovědi pamětníků v americkém Archivu vizuální historie,“ uvedl Marcel Mahdal, učitel dějepisu na gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě.

USC Shoah Foundation obsahuje padesát tisíc pamětnických rozhovorů, mezi nimi se dvacet mužů zmiňovalo o pracovním táboru v Karviné.

„Je to ohromující, když důkaz o existenci tábora v Karviné získáme díky digitalizaci až z USA,“ poznamenal Mahdal.

Staré město zmizelo. A s ním i vzpomínky na historii

S historickou pamětí v Karviné to je totiž složité. Staré město, nyní část Doly, zmizelo. A s ním z valné části i vzpomínky na historii. Co pominula důkladná nacistická likvidace dokumentů, to dokončila těžba uhlí. Ze staré Karviné zůstal jen nakloněný kostel a hřbitov. Nové město vzniklo o kus dále.

Díky zaoceánským pamětníkům se podařilo určit, kde pracovní tábor stál. Badatelé také vědí, jako poměry v lágru panovaly.

Karvinský tábor fungoval v letech 1940 až 1943, stál blízko Dolu Barbora a nedaleko táborů sovětských i italských vojenských zajatců. Židé však, stejně jako zajatci pracovali na výstavbě karvinské teplárny.

V šesti až osmi dřevěných barácích žilo až osm stovek vězňů. „Podmínky byly velmi kruté. Každé porušení pravidel se tvrdě trestalo, smrt nebyla ničím výjimečným,“ popsal Mahdal.

Další lidi do baráků nahnali komunisti. Na nucené práce

Učitel zapojil i studenty porubského gymnázia. Dostali za úkol přeložit pamětnické rozhovory z angličtiny.

Studenti si tak procvičili angličtinu a zároveň se dozvěděli, co se dělo v regionu v době válečné okupace. Když nacisté karvinský tábor v roce 1943 opouštěli, poslali většinu Židů dále na západ, do tábora nedaleko polské Vratislavi.

Podrobněji o karvinském pracovním táboru

Baráky pracovních i zajateckých táborů nezůstaly dlouho opuštěné. V padesátých letech zde noví mocipáni, tentokrát komunističtí, nahnali další lidi na nucené práce do dolu.

Badatelé by nechtěli, aby nová zjištění zapadla v zapomnění. Považují totiž tuto karvinskou historii za důležitou.

Chtějí, aby se o neblahé historii válečných lágrů dozvědělo co nejvíce lidí. Informační tabule však na místě bývalých táborů by příliš smyslu neměly. „Je to opuštěná krajina,“ vysvětlil Mahdal.

Informace pro turisty by se však mohly objevit u nakloněného kostela, který stojí asi kilometr od táborů. „Už jsme požádali odborníky o údaje, které by se na tabulích měly objevit,“ řekl Radim Kravčík z karvinského magistrátu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.