Podhůří Beskyd i Jeseníků, metropole kraje, průmyslová Karviná, lašský Frýdek-Místek i malý Rohov na Opavsku. Všude jsou minipivovary, většinou spojené s restaurací, barem či malou prodejnou.
„Minipivovarů v kraji přibývá. Přesný počet neznáme, protože členství v našem svazu je dobrovolné, navíc nové minipivovary vznikají i zanikají příliš rychle. Ale odhadujeme, že už jsme na druhé příčce po Praze, kde je minipivovarů nejvíce,“ říká člen prezidia Českomoravského svazu minipivovarů Radovan Koudelka z ostravského Zámeckého minipivovaru Zábřeh.
Potvrdil to Roman Miarka, mluvčí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj. Přesný přehled o tom, kdo legálně vaří pivo, má totiž jedině Celní správa České republiky.
Bulač, Štajgr, Trubač, Zbuj...
„Pokud výrobce piva uvaří více než 200 litrů za rok, musí se podle zákona o spotřebních daních registrovat u příslušného celního úřadu. Vyrábět pivo pak může pouze v daňovém skladu na základě povolení vydaného celním úřadem. V březnu jsme evidovali 37 takových minipivovarů v kraji,“ říká Miarka.
Podotkl, že srovnatelný počet, tedy okolo čtyř desítek malých pivovarů, evidoval také Středočeský a Jihomoravský kraj. Pouze Praha má více pivovarů, a to kolem padesáti. Vývoj je ale rychlý.
„V dubnu ubyly v kraji dva minipivovary: v Ostravě jsme rušili povolení fyzické osobě a na Bruntálsku společnosti, která vařit pivo ani nezačala. V květnu přibylo jedno povolení v Ostravě, takže jich je aktuálně 36,“ upřesnil Miarka.
V celé zemi bylo na konci loňského roku okolo 300 minipivovarů. „Teď už je jich kolem 350,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach.
Radovan Koudelka z ostravského Zámeckého pivovaru Zábřeh.
„Na začátku minulého století jich ale bylo přes tisíc. Po druhé světové válce jejich počet klesl a teď se opět zvyšuje. Do tří let jich může být dvojnásobek. Stejný trend pozorujeme i v okolních zemích,“ dodal viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.
V kraji bylo ještě v roce 2012 pouze 17 minipivovarů, v minulých třech letech ale vzniklo dalších 17, takže se jejich počet zdvojnásobil.
Většina minipivovarů nemá stáčecí linku, ale plní lahve ručně. Některé si zakládají na originalitě lahví, ale většina na originalitě chutí i obchodních názvů. V regionu tak lze ochutnat kolem stovky druhů piv, jako je například Nachmelená opice, Žabák, Rohan, Qasek, Zobák, Garážmistr, Zbuj, Čmelák, Grošák, Sršeň, Železník, Kohut, Kozlovjan, Bulač, Štajgr, Trubač či Ušák...
Pivní Frýdecko-Místecko
Současný boom minipivovarů souvisí podle odborníků s rostoucí poptávkou. Zájem o speciály mají hlavně mladí lidé a turisté. V regionu se nejvíc varen piva koncentruje na Frýdecko-Místecku. Vedle pivovaru Radegast tam funguje i 12 minipivovarů, takže lidé mají šanci ochutnat přes 80 druhů piva.
Mluvčí celníků v regionu potvrdil, že na Frýdecko-Místecku aktuálně registrují 12 minipivovarů, což je největší počet v kraji. „V okrese Ostrava jich je 7, na Karvinsku i na Opavsku máme přihlášeno po šesti, na Opavsku tři a na Bruntálsku zatím dva,“ doplnil Roman Miarka.
Důvodů, proč je nejvíc minipivovarů na Frýdecko-Místecku, je víc.
„Hodně sládků vyšlo z nošovického Radegastu, proto si otvírají vlastní minipivovary poblíž,“ nastínil jeden z důvodů Radovan Koudelka.
Příkladem je sládek Mojmír Velký. „Pět let jsem pracoval v Radegastu, od roku 2006 mám vlastní minipivovar Koníček ve Vojkovicích,“ říká. Jeho podnik patří k nejstarším a největším minipivovarům v regionu, zásobuje osmdesát míst v okolí, ale i v Polsku a na Slovensku. „Asi proto, že nám i dalším se daří, motivuje to další lidi v našem okolí k otvírání nových minipivovarů,“ míní.
Dalším důvodem je podle průvodkyně Petry Bujokové vyšší poptávka tamních turistů i cyklistů. Proto plánuje pro cestovní kancelář Radynacestu poznávací zájezdy do Beskyd, které spojí turistiku po horách s pivní turistikou v podhůří.
„Místní minipivovary chtěli poznat Angličané. Jejich cestovní kancelář, s kterou jsme projekt chystali, bohužel skončila. Teď zvažujeme vlastní nabídku. Prošla už jsem většinu minipivovarů na Frýdecko-Místecku, jsou na velmi dobré úrovni, ale nejdřív jimi na zkoušku provedu skupinu svých přátel z ciziny, kteří o to žádají,“ říká průvodkyně.
Na Bruntálsko se vracejí sládci, kteří sbírali zkušenosti v Praze
V jiných místech kraje zakládají minipivovary sládci, kteří studovali v Praze a tam nebo v okolí pak léta pracovali. Teď se vracejí domů.
Například Michal Kuřec koncem loňského roku otevřel minipivovar Nachmelená opice v prostorách bývalé krnovské Karnoly. Po 65 letech tak obnovil tradici výroby piva ve svém rodném městě.
„Vlastní hospodu nemáme ani neplánujeme, ale naše pivo prodáváme nejen v obchodech a restauracích v Krnově a okolí, ale také v Ostravě, Olomouci, Brně a nově i v Praze,“ říká krnovský sládek Kuřec.
Vítané pracovní příležitosti
Také Maxim Hentek se po studiích v Praze a práci ve Středočeském kraji rozhodl přijmout roli hlavního sládka v bruntálském minipivovaru Hasič, který vznikl teprve nedávno.
„Nabídka mě oslovila mimo jiné proto, že jsem chtěl vařit pivo z přírodních surovin, ale také proto, že pivovar je propojený s barem, takže hned vidím, jak hostům pivo chutná,“ vysvětluje sládek.
Ačkoli konkurenci v podnikání obvykle nikdo moc rád nemá, majitelé i šéfové minipivovarů tvrdí opak.
„Je dobře, že vznikají další. Rozvíjí se tak průmysl, který už zaměstnává několik tisíc lidí ve výrobě, prodeji, restauracích, ale i pivních lázních,“ shodli se člen výboru Českomoravského svazu minipivovarů Radovan Koudelka i sládek minipivovaru Koníček Mojmír Velký.
