Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Opavě planou emoce kvůli německému památníku. Město chce jen desku

  15:24aktualizováno  15:24
Velmi citlivou věc řeší opavští radní. Německý spolek hodlá odhalit památník původnímu německému obyvatelstvu, kterého ještě před sedmdesáti lety ve slezském městě žilo mnohonásobně více než lidí mluvících česky. Město však památník odmítá a za vhodnou považuje jen pamětní desku na sídle spolku.

Vzpomínka na německou Opavu. Na pohlednici současné Horní náměstí s věží Hláska. | foto: Archiv MF DNES

Za války byl na dnešním náměstí Joy Adamsonové v Opavě tábor pro válečné zajatce. Tvořily jej jednoduché dřevěné baráky. Po skončení konfliktu se jeho osazenstvo proměnilo. Stal se sběrným táborem pro Němce. Stěhovali se tam původní opavští starousedlíci, které vlaky postupně odvážely do Německa.

Památník pro německé obyvatele Opavy

Pomník měl tvořit přírodní kámen s pamětní deskou a textem "Tento památník upomíná na bývalé německé obyvatelstvo Opavy, které zde po několik staletí žilo a po roce 1945 muselo svůj domov opustit."

Měl stát v Sadech Svobody, u zdi minoritské zahrady, nedaleko vstupu do zahrady. Rada města zamítla pronajmutí pozemku pro tyto účely. O tom, jak původní, německy mluvící obyvatelstvo připomenout, se stále jedná.

Pro město to znamenalo zlom. Po staletí tam v ulicích, obchodech, na úřadech i ve většině škol zněla němčina. Podle sčítání z roku 1910 ve vnitřní Opavě, tehdy Troppau, žilo 27 tisíc Němců a 2 039 Čechů. Drtivou převahu si podrželi až do konce druhé světové války. Po válce se poměr otočil.

Spolek peníze má, žádá jen o místo

Německé spolky teď usilují o vybudování pomníku původnímu německému obyvatelstvu. "Už se o to snažíme déle než rok. Jednání dále pokračují, uvidíme, jakou novou cestu najdeme," říká předseda opavského Slezského německého svazu Günter Kořínek.

Památník spolky chtějí zajistit samy, i díky penězům z Německa. Od města chtěli pronajmout místo v Sadech Svobody.

Městu se to však nelíbí. "Nikdo nezpochybňuje to, že tady žila spousta Němců. Neodmyslitelně to k Opavě patří. Nedovedu si ale představit, že by na jedné malé cedulce byla celá komplikovaná historie," komentovala zamítavé stanovisko radních první náměstkyně Pavla Brady.

Němečtí odborníci v Opavě zůstávali

Radnice hledá jiný způsob, jak německé obyvatele připomenout. Doporučila pamětní desku na budovu, kde svaz sídlí. Zvažuje i zviditelnit některou z osobností.

Němečtí obyvatelé dali Opavě její tvář. "Veškerá architektura je dílem německých architektů. Z Opavy pochází spousta evropsky významných osobností. Ale nemluvil bych o nich jako o Němcích. Mnozí byli Rakušané, do roku 1914 loajální rakouští občané. To je úplně jiná politická, mentální i sociální úroveň," přibližuje minulost historik umění Pavel Šopák.

Zmizelá Opava. Zohnerův dům na rohu Dolního náměstí a ulice Mezi Trhy.

Zmizelá Opava. Zohnerův dům na rohu Dolního náměstí a ulice Mezi Trhy.

Kluziště u spolkové budovy.

Kluziště u spolkové budovy.

Jejich odsun v Opavě neprovázely násilné excesy. V průběhu několika let ve vlnách odjížděli do Německa. Někteří i později. "Odborníci byli tak potřební, že byli ze sběrného tábora vyreklamováni, aby mohli svá místa předat a léta ještě v Opavě žili," popisuje Šopák kontinuitu mezi německými a českými dějinami města.

Povolili byste památník původnímu, německy mluvícímu obyvatelstvu?

celkem hlasů: 579

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 3. února 2012. Anketa je uzavřena.

Ano, je to historie, kterou nikdo nevymaže 366
Ne, takový památník myslím není vhodný 166
Nevím 47

Týkalo se to třeba německého ředitele místního archivu, pracovníků muzea, lékařů, ale i umělců. "Hned v červnu 1945 opavské divadlo uvedlo Prodanou nevěstu. Bez původních německých hudebníků by to nešlo," vysvětluje Šopák.

Tak i dlouho po válce Němci měnili tvář města. Naposledy architekt Josef Krischke, podle jehož projektu počátkem 70. let minulého století vyrostla Slezanka.

Ani přes nesmazatelné spojení Němců s Opavou památník mezi lidmi příznivce nemá. "To by se musel udělat taky židům, Opava byla hodně židovská. A Čechům, kteří trpěli za války," říká Opavan Marek Halfar. Dodává, že o německé historii města lidé vědí i bez pomníku.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.