Hroši a OstravaOd roku 2005 má Zoo Ostrava hrocha obojživelného ve svém znaku. A není divu. Chovu se věnuje už od 60. let. V roce 2006 byla zoo Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií pověřena zpracováním a vedením Evropské plemenné knihy hrochů obojživelných. Letos připravila 7. vydání. |
Odpočívá, saje mléko a stále je ve vodě. Hroší mládě, které na svět přišlo v pondělí, zatím na souš nechodí.
"Mládě vypadá, že je v pořádku. Zůstává v péči u své mámy, která je s ním téměř neustále ve vodě," podotkla mluvčí ostravské zoo Šárka Kalousková.
Důvod, proč malý hrošík, jehož pohlaví ošetřovatelé zatím neznají, nevylézá na souš, je prostý. "Voda představuje zejména pro mládě bezpečnější prostředí než souš, do vody se většinou i narodí a ve vodě ho matka rovněž kojí," vysvětlila Kalousková.
Svým vyjádřením rovněž odpovídá na otázku, proč zoo dočasně zrušila komentované krmení hrochů. Krmení totiž probíhá na souši a ošetřovatelé teď nechtějí narušovat hroší rodince péči o potomka.
Hroši v ostravské zoo |
Návštěvníci zoo ale mládě spatří. V pavilonu Tanganika je mohou pozorovat takřka od narození.
Chov hrochů má v ostravské zoologické zahradě dlouholetou tradici. Začal na podzim roku 1967, kdy do zoo dorazila hrošice Róza, která v Ostravě žila dlouhých 42 let. Uhynula v říjnu 2009.
Předposlední hroší mládě se v zoo narodilo v červenci 2010. Sameček, který dostal jméno Hubert, loni na podzim zamířil do zoo na Srí Lance.
"Ve volné přírodě počet hrochů pomalu klesá, jsou vedeni v Červeném seznamu ohrožených druhů. A hrochů bohužel ubývá i v zoologických zahradách," doplnila Šárka Kalousková.
