Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo vody čeká jedovatá past. V ostravských lagunách dál hynou ptáci

  7:56aktualizováno  7:56
Neustálé zpožďování vytěžení ropných lagun v Ostravě, které původně měly být čisté už v roce 2010, zlobí ochránce přírody. Ti do bývalého průmyslového areálu často přijíždějí pomoci vodním ptákům, již se ocitli v olejnatém marastu. A někdy jim nezbývá nic jiného, než jejich utrpení zkrátit.

Husa polní, která přistála na hladině ostravských lagun, zaplatila za svůj omyl životem. | foto: ČSOP Nový Jičín

"Je to strašný pohled, když vidíte labuť, jak marně bojuje s mazlavým bahnem," povzdychl si Petr Orel, vedoucí Stanice na záchranu živočichů v Bartošovicích.

Co jsou ostravské laguny?

Těžba ropných kalů se zastavila.

Kalové rybníky, které zůstaly po stoleté činnosti společnosti Ostramo, zpracovávající minerální oleje, jsou jednou z největších ekologických hrozeb na území Ostravy.

Původně měly být vyčištěny už v roce 2010, ale sdružení Čistá Ostrava, představovaná hlavně firmou Geosan, několikrát termín dokončení dekontaminace území odložila, naposledy proto, že se našlo další znečištění.

Laguny jsou pro opeřence několikerým prokletím. I když už měla být většina hmoty vytěžena, tak stačí, aby více zapršelo a už ve velké části vytěžených jam se opět vytvoří vodní plochy. Letící pták ale netuší, že dosedá do olejnaté pasti.

Laguny vábí i tichem

Láká i ticho. Stroje už nehlučí, lidé se k lagunám nedostanou. Takřka ideální místo. Jenže když pták dosedne na hladinu, začíná drama. Při snaze vyprostit se z mazlavé tekutiny se ptáci stále více obalují jedovatým blátem. Pokud si navíc zoufale snaží očistit zobákem peří, otráví se a následuje nevyhnutelná smrt.

"Kachny, volavka, labutě a třeba i husa polní," vypočítává Petr Orel druhy ptáků, kvůli kterým do Ostravy vyjížděli. Přitom husa polní patří mezi vzácnější druhy. "Běžná je například v nedalekém Poodří husa velká, naopak na polní narazíte jen výjimečně," vysvětlil Orel. Právě osud zachraňované husy polní byl typický. Po dosednutí do lagun se snažila ze smrtelného objetí vymanit, tím však svou situaci ještě zhoršila.

"Ropné látky ji pokryly celou, navíc při čistění jistě i něco polkla. Brzy uhynula," popsal ochránce přírody. Když přes zimní svátky v roce 2007 v lagunách zahynulo přes dvacet labutí, sdružení Čistá Ostrava zajišťující likvidaci lagun slíbilo rázná opatření. Nad areálem zněl z reproduktorů štěkot, hlídači plašili hejna ptáků. Ne vždy to pomohlo, ale počet mrtvých ptáků poklesl. "Nyní se zdá, že tam panuje bezvládí. Ochrana ptáků je zřejmě nulová. Bylo by velmi prospěšné, aby je zase chránili," poznamenal vedoucí stanice.

Firma ptáky stále plaší, rozšíření opatření se nechystá

Společnost Geosan group, která těžbu lagun dosud zajišťovala, odmítla, že by se v lokalitě na ptactvo zapomnělo. "Všechna opatření zůstávají v platnosti, tedy i plašení nebo možnosti dosednutí na různé umělé ostrůvky," uvedla mluvčí firmy Vlasta Konšelová. Dodala ale, že Geosan s rozšířením opatření nepočítá.

Nad vyjádřením firmy o pokračování plašení ptáků si Petr Orel z bartošovické "zvířecí nemocnice" jen povzdychl. "Možné to je, jsme tam jen občas. Ale poté, co se v lagunách přestalo těžit, tak tam ptáci zase začali hynout."

Vyčištění areálu provázejí v poslední době nesnáze. Nejprve při těžbě a přeměně jedů v palivo unikaly až do blízkého sídliště Fifejdy sirné látky, které sice nebyly bezprostředně nebezpečné zdraví, ale silně zapáchaly. Pak se přišlo na desítky tisíc tun kontaminované zeminy, o kterých na počátku údajně nikdo nevěděl.

Konec v roce 2018? Není to jisté

Znamenalo by to další navýšení o stovky milionů korun, původně měly být laguny vyčištěny za zhruba 2,6 miliardy korun. Stát se proto rozhodl, že na zpracování dalších kalů vypíše nové výběrové řízení. Kdy se začne opět pracovat, tak vůbec není jisté.

Původní tendr na likvidaci lagun vyhrálo sdružení Čistá Ostrava. Slíbila, že laguny zlikviduje do konce roku 2010. Areál měl být zcela čistý do konce roku 2015. Později vláda termíny posunula na roky 2011 a 2018. Ani to ale zřejmě nestihne. Odpor laguny vyvolávají i na severu Čech. Tamním lidem se nelíbí, že by většina vytěženého materiálu měla být spálena v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.