Valašská invaze do Texasu začala před 160 lety

  13:55
Před 160 lety se vydala první skupina obyvatel Frenštátska hledat nový život v Texasu. Postupně se tam z regionu vystěhovaly tisíce lidí.

Historik Drahomír Strnadel, který se dlouhodobě zabývá vystěhovalectvím z Valašska. | foto: Martin Pjentak, 5plus2.cz

Frenstat, Hostyn, Vsetin... Kdyby byly tyto názvy psané s diakritikou, každý by hned věděl, kde tato místa najít na mapě. Bez háčků a čárek se ale po nich musíme podívat mnohem dál než na východní část Moravy, a to do amerického Texasu.

Právě tam v druhé polovině 19. století mířila obrovská vlna emigrantů z Valašska, kteří svá nová sídla pojmenovávali podle míst ze své rodné vlasti. Letos tomu bylo 160 let, kdy do Ameriky odjela z Frenštátska první větší skupina vystěhovalců. V některých obcích byl odliv lidí ohromný.

„V Trojanovicích například nebylo chalupy, ze které by někdo neodešel za oceán,“ říká historik Drahomír Strnadel, který se tématem vystěhovalectví z Valašska dlouhodobě zabývá.

První skupina z Frenštátska odjela do Texasu v roce 1856. Ještě předtím ale do Texasu v roce 1850 připlul evangelický farář Ernest Bergman, který je nazýván otcem českých vystěhovalců.

„Ve svých dopisech, které byly zveřejněny v moravských novinách, psal, že i otroci se mají v Americe lépe, to byly pro místní silné impulzy,“ připomíná Strnadel.

Někdo se chtěl vyhnout vojenské službě, jiný trestu

Naopak v Evropě, a tedy i v Rakousku-Uhersku, byla v té době poměrně špatná hospodářská situace. „Zde v našem kraji velice těžké a smutné živobytí jest, že se člověk uživiti nemůže,“ psal například ve své žádosti úřadům o povolení k vystěhování Jan Sedláček z Horního Sklenova.

„Vidina lepšího života byla hlavním důvodem většiny lidí, kteří se do Texasu vydali. I když byly i jiné důvody, někteří se chtěli vyhnout vojenské službě, a byly i případy, kdy lidé prchali před trestem. Hodně se na cestu vydávaly i vdovy, protože o ženy byl v Americe zájem,“ objasňuje Strnadel.

V první etapě se do Texasu z okolí Frenštátu vystěhovalo asi šedesát osob. Opustit vlast nebylo jednoduché.

„Když se někdo chtěl vystěhovat, musel mít doporučení od starosty o bezúhonnosti a bezproblémovém plnění všech povinností. Žadatel navíc musel složit poměrně vysokou kauci, na kterou si musel našetřit a prodat veškerý majetek. U jednoho z vystěhovalců, Konstantina Chovance, to bylo přes tisíc zlatých, což byl na tehdejší dobu velký obnos. Teprve pak dostali povolení,“ přibližuje Strnadel.

Kauce sloužila k tomu, aby si emigranti mohli koupit lístek na zaoceánské lodi. Podle toho byla propočítána i její výše.

„Stávalo se totiž, že někteří se nechali zlákat, že si cestu přes moře mohou odpracovat na lodi, což byl nesmysl. Prodali svůj majetek, ale vrátili se domů jako žebráci. Tomu měla kauce zabránit,“ doplňuje historik.

Většina lidí putovala povozem či jinak do Bohumína, odkud pak vlakem cestovali do některého z velkých přístavů, nejčastěji do Hamburku, případně do Brém. Pak je čekala v poměrně těžkých podmínkách dvouměsíční cesta po moři.

„V Hamburku je maketa kajuty, ve které vystěhovalci trávili cestu. Byl to kutloch, v němž se musela vtěsnat spousta lidí a strávit tam dva měsíce. Ukazuje to i odvahu, jakou vystěhovalci museli mít,“ podotýká Strnadel.

Ve válce proti sobě stáli otec a syn

V Texasu si Moravané pronajali, případně za zbývající peníze koupili pozemky, na kterých pak hospodařili. Začátky byly velmi těžké.

„Lidé předpokládali, že tam budou města a vesnice jako u nás, ale vyklopili je v divočině, ať se o sebe postarají sami. Augustýn Hajdušek, který byl v první skupině jako asi desetiletý chlapec, vzpomínal, že zažili hodně naříkání. Ale nezahynuli, museli se o sebe postarat,“ vypráví Strnadel.

Ani poté, co už se usadili, nedosáhli úplného klidu. „Dost si vytrpěli během občanské války Severu proti Jihu. Texas byl jižanský stát a nutil vystěhovalce, aby byli v konfederační armádě. Tak se stalo, že otec Josef Liďák bojoval v konfederační armádě a jeho syn František zase v unijní armádě. Za války tak stáli proti sobě, po válce spolu opět hospodařili,“ vypráví Strnadel.

Prvními osadami, které Valaši v Texasu založili, byly Dubina a Hostyn. V průběhu dalších desetiletí postupně přibývaly Vsetin, Roznov, Velehrad a další.

„Krajané drželi pospolu. Vydávali vlastní noviny, zakládali spolky a školy, vozili do Ameriky knihy. V jejich osadách se úřadovalo česky, česky se psalo i do matrik,“ přibližuje historik.

Vystěhovalci si dokonce vyžádali i vlastního duchovního. Byl jím Josef Chromčík, rodák z Řepčína u Olomouce, který sloužil jako farář v Lichnově. „Pomohl tomu i dopis galvestonského biskupa olomouckému arcibiskupu Fürstenberkovi, ve kterém píše, že není tam nikdo, kdo by jim lámal chleba božího,“ popisuje Strnadel.

Potomci vystěhovalců k nám jezdí dodnes

Až do první světové války udržovali krajané čilý kontakt s domovem. Za první republiky se vztahy opět zdárně rozvíjely, vše ale zastavil protektorát a poté čtyřicet let komunismu.

„Dnes už je to opět lepší. Potomci vystěhovalců k nám jezdí pravidelně. Letos jich tady mohlo být asi sto padesát. Chtějí vidět místa, odkud se vystěhovali jejich předkové, jdou se podívat do kostela, kde byli jejich předkové pokřtěni, protože v Texasu se stále drží zbožnost, která u nás kdysi také byla,“ líčí historik.

Dnes asi 750 tisíc obyvatel Texasu uvádí, že má český původ, z toho až 80 procent pochází z Moravy.

„Byla tady tři velká vystěhovalecká centra. Jedno bylo v okolí Zádveřic na Zlínsku, to byli většinou evangelíci, druhé bylo na Vsetínsku a nejsilnější se nacházelo v okolí Frenštátu. Například z Frenštátu odešlo skoro tisíc lidí, z Trojanovic pět set,“ uvádí Strnadel.

Fenomén vystěhovalectví proto připomíná i expozice ve frenštátském muzeu, na jejímž vybudování se Drahomír Strnadel podílel.

„Viděl jsem v tom vystěhovalectví občanský postoj. Jeden mladý tkadlec psal ve své žádosti, že ví příliš dobře, že mu v Rakousku žádná budoucnost nekyne, že se raději vystěhuje do Ameriky. Zatímco jiní tkalci v té době, kdy byla velká krize tkalcovství, psali císaři, ať jim pomůže. Můžeme tak vidět rozdíl v tom poddanském a rodícím se občanském postoji. Zatímco jeden škemrá, druhý jedná,“ uzavírá.

  • Nejčtenější

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

Všichni odejdeme. Možná až do Evropy. Ukrajinci z frontových měst řeší, co dál

21. března 2024

Premium Fronta se blíží. A ve městech, které jsou jí na dosah, žijí statisíce Ukrajinců. Jak blízkost bojů...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Třinec - Budějovice 2:0. Obhájce titulu obstál a odvrátil historickou prohru

28. března 2024  16:45,  aktualizováno  20:09

Aktualizujeme Třinečtí hokejisté vyhráli 14. sérii play off v řadě a zamezili historickému obratu Českých...

Třinec - Budějovice 2:0. Obhájce titulu obstál a odvrátil historickou prohru

28. března 2024  16:45,  aktualizováno  20:09

Aktualizujeme Třinečtí hokejisté vyhráli 14. sérii play off v řadě a zamezili historickému obratu Českých...

Vytížení proti odpočatým. Sparta čelí v semifinále Třinci, Pardubice čeká Litvínov

28. března 2024  19:37

Dva nejlepší celky základní části hokejové extraligy si dopřály pauzu na přípravu a od víkendu už...

Třinec uvítal Miss World doma. Pyszková dostala od primátorky šperky a dort

28. března 2024  19:11

Oficiálně nejkrásnější žena světa Krystyna Pyszková se vrátila do rodného města. Poprvé po...

Lakatoš bude hostovat v Boleslavi. Bruslaři s ním počítají na dva roky

28. března 2024  17:26

Dominik Lakatoš bude v nadcházejících dvou sezonách hostovat z hokejových Vítkovic v Mladé...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...