(ilustrační foto)

(ilustrační foto) | foto: Dan Materna, MAFRA

Včely v Moravskoslezském kraji hynuly více než jinde, odborníci řeší proč

  • 2
Velký úhyn včel zasáhl letos Moravskoslezský kraj. Zatímco v České republice zimu nepřežilo průměrně sedmnáct procent včel, v severovýchodním regionu to byla celá třetina.

Ta čísla nevypadají moc hezky. Co se týče včelích nemocí a úhynu včel, je na tom Moravskoslezský kraj podle výsledků mezinárodního výzkumu COLOSS, který pomocí dotazníků mezi včelaři zjišťoval informace o úspěšnosti zimování včelstev, nejhůř v zemi.

Alarmující čísla potvrzují i včelaři. „V naší oblasti nám přes zimu uhynulo okolo třiceti procent včelstev,“ uvedl Karel Folwarczny z Českého svazu včelařů v Albrechticích na Karvinsku. Některé místní lokality ovlivněné horším životním prostředím utrpěly až katastrofální úhyn. „Ve Stonavě uhynulo osmdesát procent včel,“ sdělil místopředseda Českého svazu včelařů Václav Sciskala.

Nákazy včelstev

Včela si čistí tykadla.

Co je varroáza
Varroáza je parazitární onemocnění včel, které se u nás vyskytuje od roku 1981. Jeho intenzita se každý rok vyšetřuje na všech stanovištích včelstev.
Včelaři odevzdávají vzorek, ve kterém se zjišťuje množství samiček roztoče varro destructor. V případě nálezu více než tří samiček na včelstvo musí včelař použít veterinární přípravky.

Co je včelí mor
Závažné onemocnění včelích larev, které způsobuje bakterie, jejíž odolné spory přežívají v půdě i desítky let a způsobují dlouhodobé zamoření oblasti.
Při nákaze je podle zákona možné jediné řešení - včelstva i s úly a vybavením spálit.

Informaci opakují i výsledky šetření Státní veterinární správy. „V Moravskoslezském kraji jsme zaznamenali vyšší zimní úhyny včelstev. Za jednu z možných příčin úhynů je považována zejména varroáza,“ uvedla Jana Cihlářová z opavské pobočky Státní veterinární správy.

Včela ve špatném životním prostředí trpí

Proč je na tom tento region hůř než zbytek země, zatím není jasné. Podle Sciskaly může mít na situaci vliv mimo jiné právě i životní prostředí. „Včela je indikátor životního prostředí, potřebuje pylovou pestrost. Ta na některých místech chybí.“

Včely jsou pak oslabené a náchylnější k nemocem. „Zatím však nejsme schopni říct, proč zrovna Moravskoslezský kraj dopadl nejhůř,“ poznamenal český koordinátor výzkumu Jiří Danihlík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. „Až za rok za pět let budeme moci vysledovat, jestli se jedná o nějaký pravidelný trend.“

Hlavním důvodem úhynu včel jsou nemoci - především varroáza a virózy či včelí mor. „V letošním roce zatím bylo v kraji vyhlášeno 65 stanovišť s potvrzeným výskytem moru včelího plodu,“ uvedla hygineička Jana Cihlářová.

Celkově je v kraji čtyři a půl tisíce stanovišť. V celoplošném vyšetření nejhůř dopadlo Bruntálsko, kde byl nález spor u pěti procent stanovišť, nejlepší situace je v okrese Nový Jičín s jedním procentem zasažených úlů.

Spory včelího moru atakují přímo plod, ve včelích koloniích se pak velice rychle rozmnožují a hubí je. „Včelí mor plody zničí a včely se prakticky nelíhnou,“ řekl Sciskala.

Některým dojde trpělivost a s chovem končí

Při nákaze tímto onemocněním je podle zákona možné jen jediné řešení - včelstva i s úly spálit, léčba neexistuje. Likvidace je finančně náročná, spálit se musí nejen úly, ale také veškeré vybavení, které přišlo s nakaženými včelami do styku. „Průměrně likvidace jednoho včelstva stojí až deset tisíc korun,“ uvedl Sciskala.

Likvidaci včelařům zaplatí stát, mohou si tak pořídit nová včelstva. Musí ale počkat minimálně půl roku nebo i déle, než jim založení povolí veterinář. „Někteří včelaři ale ztratí chuť a s včelařením přestanou,“ dodal Sciskala.

Častější varroáza je parazitní onemocnění včel, které způsobuje roztoč kleštík včelí. Žije na těle včely, saje krev, rozmnožuje se v jejím plodu a přenáší nebezpečné viry. „V infikovaných včelstvech se pak líhnou různě deformované včely, například jim chybí křídla,“ popsal následky viróz Sciskala.

Snad lepší časy

 Na rozdíl od včelího moru se dá varroáza při včasném zásahu léčit. Letošní teplá zima však varroáze přála a všechna včelstva se vyléčit nepodařilo, což se také podepsalo na zvýšeném úhynu včel.

Do budoucnosti se ale moravskoslezští včelaři dívají s optimismem. Snížené stavy včel se jim na mnoha místech postupně podařilo doplnit. „S tím nám hodně pomohly i dotace od obcí,“ sdělil Sciskala.

Pozitivně se na další vývoj dívá i Karel Folwarczny. „V naší albrechtické organizaci už tři týdny monitorujeme výskyt varroázy a od žádného ze 42 včelařů nemám nahlášená varovná čísla.“

Včelařská krize by tak neměla ovlivnit ceny medu. „Cena zůstává na loňské úrovni,“ řekl Sciskala.