Ladislav Kijonka z Karviné nekouří, ani nebyl nachlazený, přesto pořád kašlal. Bolelo ho v zádech a při loňském stěhování si stěžoval manželce, že ztrácí sílu.
„V mém věku to je celkem normální, zvlášť když jsem ještě pracoval u strážní služby. Přesto jsem zašel k lékaři,“ říká 66letý muž.
Lékař nic vážného nezjistil, ale preventivně poslal muže na rentgen plic. A ten odhalil velký nádor.
„Lékaři ho chtěli vyoperovat, ale ukázalo se, že jde o zhoubný krevní nádor - mnohočetný myelom,“ líčí Kijonka hospitalizovaný od pondělí na hematoonkologické klinice Fakultní nemocnice Ostrava.
„Třeba budu druhou transplantaci snášet lépe“
Diagnózu mu lékaři řekli před rokem, pak následovalo asi měsíční ozařování, odběry krvetvorných buněk a zhruba pětiměsíční chemoterapie, která zničila kromě nádorových buněk i ty zdravé. V srpnu dostal pan Kijonka v ostravské nemocnici první část vlastních krvetvorných buněk. V úterý druhou.
„Poprvé jsem v nemocnici strávil patnáct dní. Nejhorší bylo období mezi čtvrtým až desátým dnem po transplantaci. Neměl jsem chuť na jídlo, musel jsem se nutit. Bylo mi špatně, byl jsem slabý a trápily mě průjmy,“ vzpomíná Kijonka.
A dodává, že teď je situace trochu jiná. „Zatím se cítím fajn. Třeba budu druhou transplantaci snášet lépe. Uvidím. Zatím chodím ven. Nutí mě k tomu, aby se posílily plíce. Myslím, že po návratu domů už mi bude dobře,“ věří Kijonka.
Předpokládá to i přednosta ostravské hematoonkologické kliniky Roman Hájek. „Vlastní zdravé buňky pomáhají lidem po chemoterapii rychleji obnovit krvetvorbu a umožňují tak jejich dřívější návrat k normálnímu životu. Proto hlavně pacientům s mnohočetnými myelomy, ale i jinými krevními nádory, přidáváme k lékům transplantaci krvetvorných buněk odebraných před chemoterapií,“ vysvětluje přednosta Hájek.
Nemocní už nemusí mimo kraj
Lékař přišel před pár lety do ostravské fakultní nemocnice z Brna. Přivedl několik dalších odborníků, s nimiž v roce 2013 založil nejmladší transplantační centrum v zemi.
„Ještě před třemi lety museli pacienti s krevními nádory z Moravskoslezského kraje jezdit na transplantaci vlastních krvetvorných buněk do jiných regionů. A ještě přede dvěma lety museli cestovat mimo kraj kvůli odběrům krvetvorných buněk, které jsme jim poté transplantovali v Ostravě. Teď už nemusí jezdit nikam. Poskytujeme komplexní péči u nás,“ líčí Hájek.
Jeho tým ve čtvrtek odpoledne oslavil i s některými pacienty první stovku úspěšných transplantací. Zdravotníci se dočkali pochvaly například od 45letého Miloše Duška, který loni přijel na transplantaci do Ostravy až z Krásné Lípy.
„Hematoonkologická klinika je na úrovni, přístup personálu taky. Cítíme se tady dobře,“ řekl za pacienty muž, jehož mnohočetný myelom zmizel.
„Teď už máme více než sto transplantovaných pacientů. Žádný nezemřel. Ale to už je v dnešní době standard kvalitních hematoonkologických klinik,“ dodal přednosta, který má ambice vybudovat z Ostravy špičkové centrum léčby krevních nádorů.
O to víc ho štve, že lékaři zatím nemohou pacientům zajistit takovou péči, která dává velkou naději na úplné uzdravení bez rizika návratu rakoviny.
„Pro úplné uzdravení je nutný složitý proces, který jeden až tři roky kombinuje drahé léky, transplantace krvetvorných buněk i další postupy. V Evropě zatím není schválený, jen v USA. Naše pojišťovny i tak leckdy odmítají hradit drahé léky. Někdy si je pacienti platí sami. Ale jde o výjimky, protože léčba stojí až 150 tisíc měsíčně,“ netají Hájek.
