Štramberští speleologové v jeskynní chodbě pod Trúbou..

Štramberští speleologové v jeskynní chodbě pod Trúbou.. | foto: Jiří Voška Speleologové Štramberk

Ve Štramberku uvažují, jak propojit hrad s jeskyněmi. Byla by to rarita

  • 1
Městečko Štramberk na Novojičínsku by vedle roubenek, hradu Trúba, medového pečiva ve tvaru ucha, arboreta a jeskyně Šipka mohlo získat další lákadlo, tentokrát však jen pro zdatnější turisty. Nájemce Trúby zvažuje spojení hradního areálu s jeskyním komplexem, kterému se říká Slámova sluj.

Zatím je vše jen v myšlenkách. Neexistuje žádný projekt, ani není jisté, zda by byl průchozí. Nicméně lidé kolem Štramberské Trúby o takové možnosti přemýšlejí, protože jeskyně tudy skutečně vede. "Slámova sluj sahá zhruba do hloubky náměstí, tedy asi 60 metrů dolů. Kde přesně však končí, nevíme, protože se zužuje, a průzkum proto dál neproběhl," říká nájemce Trúby Tomáš Harabiš.

Slámova sluj

Jeskyni najdete na vrcholu Zámeckého kopce, přímo ve sklepě chaty Dr. Hrstky. Chodba je převážně vertikální se spoustou nebezpečných míst. Její celková hloubka je 60 metrů.

Při kopání základů pro tuto chatu byla 20.11.1924 nalezena puklinová jeskyně o průlezné hloubce 54 metrů. Jeskyně byla na počest povídkáře a národního buditele dr. Františka Slámy, který ve svých povídkách a románech často zmiňoval podzemní prostory pod štramberským hradem, pojmenována Slámovou slují.

Zdroj: Speleologové Štramberk

Jeho vizi už jeskyňáři znají stejně jako ochranáři, mluvili o ní třeba i s bývalou starostkou města i současným starostou. Všichni se však shodují, že by šlo o velmi nákladný projekt.

"Zpřístupnění by stálo řádově deset dvacet milionů, těžko říct. Záleží, jakým způsobem by byla zpřístupněna. Jestli třeba jako Jánošíkovy diery pomocí železných žebříků nebo plnohodnotným kamenným schodištěm," přemítá Harabiš s tím, že by v případě průchodnosti projektu chtěl žádat o dotace z norských fondů.

Jeskyně by se stala evropskou raritou

"Byla by to rarita ve střední Evropě. Pro městečko by to byla další atrakce, protože přece jen málokde se na jednom místě sešlo tolik pozoruhodností, přírodních úkazů a krás jeskynních systémů, skal, historie, zajímavých osobností…"

Podle speleologů takový projekt nereálný není. "Ovšem je to taková utopistická teoretická vize, protože Slámova sluj je strašně malá. Navíc předpokládám, že by to nepovolili. Je to sice zajímavé, ale podle mě je to na dlouhé lokty. Byla by třeba vyřídit spoustu povolení a vymyslet ji technicky a designérsky zajímavou, aby bylo člověku co ukázat," míní jeskyňář Václav Šutta.

Peter Holúbek ze Slovenské speleologické společnosti, který se zkoumání jeskyní věnuje už víc jak dvacet let, říká, že by realizace myšlenky byl spíš byrokratický než technický problém. "V dnešní době už je technika na takové úrovni, že by to bylo řešitelné," míní. Právě on stál za vyřizováním nedávno zpřístupněné jeskyně na Slovensku. "Papírování trvalo tři roky. Byla to katastrofa a myslím, že u vás by to bylo stejné," dodává.

Krápníková výzdoba Slámovy sluje ve Štramberku.

Trúbu se štramberským náměstím může spojit jeskyně.

Krápníková výzdoba Slámovy sluje ve Štramberku.

Štramberský starosta Jan Socha by projekt podpořil, nicméně i on upozorňuje na velké překážky. "Byla by to sice moc pěkná věc a Tomášovi fandím, ale finančně a také úředně to je velmi náročné. Navíc není jisté, jak by se k tomuto nápadu postavili občané," uvedl Socha, který kdysi zkusil do jeskyně slanit.

"Byl jsem spuštěný téměř až na dno. A taky jsem uvázl v klínu. Třepal jsem nožičkama asi pět metrů nad pevninou, ale nakonec mě speleologové vyprostili," vzpomenul s úsměvem.

,