Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci se posouvají do budoucnosti. Vytvořili stromům klima z konce století

  15:13aktualizováno  15:13
Vědecké pracoviště, jaké nemá v Evropě obdobu, skrývají lesy na Bílém Kříži v Beskydech. Vědci tu mimo jiné zjišťují, jak se smrky a buky vyrovnají se stále stoupajícím množstvím skleníkových plynů v atmosféře.

Obří skleníky beskydské výzkumné laboratoře účinků skleníkových plynů na lesní vegetaci | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Stojí zde dvě stavby připomínající skleník. "On to ale není skleník v pravém slova smyslu. Ty stavby slouží k tomu, aby stromy uvnitř mohly,dýchat vzduch se zvýšeným množstvím oxidu uhličitého," vysvětluje Michal Marek, profesor Akademie věd, který spolu s kolegou Daliborem Janoušem už přes dvacet let na Bílém Kříži v Beskydech provádí unikátní typ výzkumu.

CO VĚDCI ZKOUMAJÍ

V unikátním lesním pracovišti na Bílém Kříži v Beskydech už dvě desetiletí podrobně mapují život zdejších stromů včetně jejich dýchání.

Zjišťují také, jak smrky a buky reagují na nárůst skleníkových plynů v atmosféře způsobujících globální oteplování.

Na šestihektarovém území tu vytvořili jedinečnou lesní laboratoř, v níž detailně monitorují život stromů. Sledují toky uhlíku, ale nahlížejí i do budoucnosti. Jak je to možné? Do jednoho ze "skleníků" totiž vhánějí takové množství oxidu uhličitého, jaké bude na Zemi ke konci tohoto století a bude se podílet na silném skleníkovém efektu.

Důsledky pro přírodu přitom mohou být citelné. Jsou mezi nimi obrovská rizika požárů vyvolaná dlouhými obdobími sucha nebo třeba kalamity škůdců. Ty může přilákat větší množství cukrů, které stromy začnou produkovat při zvýšeném množství oxidu uhličitého. O tom, že poslední případ skutečně může nastat, se vědci přesvědčili na vlastní oči. To, když smrky v jedné ze skleněných staveb napadly mšice.

Michal Marek v beskydské výzkumné laboratoři účinku skleníkových plynů na lesní vegetaci

Areál zůstává turistům i houbařům nedostupný, ale je stále pod dohledem kamer. V porostu se nacházejí měřící přístroje různých tvarů i velikostí, které detailně monitorují život stromů.

"Sledujeme tok látek a energií, který zde probíhá. Je to podobné, jako když vás dají na jednotku intenzivní péče a sledují tok vašich tělních funkcí. I zde je to hlavně o fyzice a chemii," přibližuje zdejší mechanismy Dalibor Janouš.

Od monitorovacích zařízení se po zemi táhnou hadičky se vzduchem a stovky metrů drátů, které zajišťují přenos důležitých dat. S daty pracují vědci v brněnském pracovišti Akademie věd.

Síť míst, kde vědci sledují tok uhlíku v přírodě, se v průběhu let rozrůstá. Kromě lesního porostu na Bílém Kříži vědci monitorují i několik dalších míst v České republice. Mezi nimi mokřinu, bukový les, pole nebo třeba horskou louku.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Renesanční zámek v Branticích na Bruntálsku.
Brantický zámek je na prodej. Vlastník proměnu na hotel nedokončil

Z renesančního zámku, který v Branticích u Krnova na Bruntálsku postavil už ve druhé polovině 16. století tehdejší kancléř krnovského knížectví Jeroným...  celý článek

Výstraha na vysoké teploty a sucho se naplnila. Rekordy ve čtvrtek padly na 120...
Zeleň i propustná dlažba. Města se chystají na změny klimatu

Propustná dlažba, stinná zeleň, citlivé hospodaření s vodou. První města v Moravskoslezském kraji se začínají přizpůsobovat podmínkám, které podle odborníků...  celý článek

Jaromíra Hajdová ze Závišic na Novojičínsku má doma více než stovku lidových...
Na dožínky obléká do krojů téměř celou ves. Půjčit je chtěl i poslanec

Na kroje narazíte v jejím domě všude. Visí na věšácích na chodbě, nažehlené na sušáku na prádlo v obýváku, naskládané v ložnici a dokonce i v garáži. Během...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.