Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní výzkum. Vědci zjistí u miminek, zda jim ovzduší změnilo geny

  21:13aktualizováno  21:13
Ještě se ani pořádně nenadechli. Mají i přesto pozměněnou funkci genů? Na dvou stech novorozenců v Karviné odborníci zjistí, jak moc jejich zdraví už v břiše matky ovlivnily škodliviny v ovzduší. Především jedovaté polyaromáty. Výsledky porovnají s dětmi z jižních Čech.
Lékaři kvůli zjištění genové zátěže prověří zhruba dvě stovky novorozenců. (ilustrační snímek)

Lékaři kvůli zjištění genové zátěže prověří zhruba dvě stovky novorozenců. (ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Už v srpnu dostane každá maminka v karvinské porodnici možnost zúčastnit se se svým miminkem unikátního projektu. Ten zjistí, zda mají i novorozenci v Karviné vlivem vysokého podílu nebezpečných polyaromátů v ovzduší pozměněné geny. A v případě že ano, jak tyto změny ovlivňují jejich nemocnost.

"U stovky novorozenců odebereme vzorky v letním období, s tím začneme od 5. srpna. U další stovky potom v zimě, zhruba od poloviny ledna do poloviny března," uvedl Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

Jakým škodlivinám Karviná čelí

V počtu dní s překročeným imisním limitem pro prach je letos Karviná spolu s Bohumínem zatím šestá nejhorší v republice, tamní stanice hlásí 62 prašných dní. V průměru tam za rok lidé čelí zvýšené prašnosti tři měsíce, tedy čtvrtinu roku.

Koncentrace se tam šplhají až na sedmi až osminásobky limitu. V množství karcinogenního benzo(a)pyrenu je Karviná druhá nejhorší v zemi. Například loni ho tam byl v ovzduší více než osminásobek ročního limitu.

Společně s pražskou Vysokou školou chemicko-technologickou a nemocnicemi v Karviné-Ráji a v Českých Budějovicích budou lidé z Akademie věd nejen sledovat změny v genech dětí a jejich matek, ale také jejich nemocnost v následujících dvou letech.

Ve městě stoupají hodnoty benzo(a)pyrenu hodně vysoko

Karviná totiž čelí velkému znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem, nebezpečným polyaromatickým uhlovodíkem. Je rakovinotvorný. Zvyšuje riziko bronchitid v dětském věku. Má vliv na těhotné ženy - snižuje porodní váhu plodu a prokázalo se, že tyto narozené děti mají ve středním věku vyšší pravděpodobnost potíží s cukrovkou či ischemickou chorobou srdeční.

U mužů chemikálie snižuje plodnost. A u celé populace výrazně zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění.

"Už když koncentrace benzo(a) pyrenu v ovzduší vzroste nad jeden nanogram na metr krychlový, dochází ke změnám genetického materiálu. Polyaromáty ovlivňují geny, které mají vliv na imunitu," vysvětlil Šrám na prvním semináři projektu v Karviné.

Sešli se na něm lékaři a zdravotníci karvinské nemocnice i někteří místní pediatři. V Karviné se totiž koncentrace benzo(a)pyrenu šplhají i na osminásobek limitu. Odborníci chtějí zjistit, jak na tom místní děti jsou. Už ve městě testovali strážníky a změny v genomu prokázali.

Nutný bude písemný souhlas matky

Potvrzený už je také vliv škodlivin v ovzduší na novorozence. To když experti srovnávali Prahu a České Budějovice. V Praze se koncentrace benzo(a)pyrenu pohybuje okolo 1 nanogramu, v Budějovicích okolo 1,5 nanogramu.

"Už tento malý rozdíl vedl ke změnám v imunitním systému novorozenců," uvedl Šrám. Výsledky z Karviné tým porovná s dvěma stovkami dětí z Českých Budějovic. Ukáže se, zda větší koncentrace znamenají i větší rozdíl v nemocnosti.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v karvinské nemocnici

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v karvinské nemocnici s primářkou dětského oddělení Lenkou Böhmovou.

Budou potřebovat písemný souhlas matky, které personál nemocnice poskytne veškeré informace. Zkoumat budou vzorek krve, moči a mateřského mléka matky, moči dítěte a vzorek pupečníkové krve z části pupečníku, která se po porodu likviduje.

Za dva roky se pak provede analýza zdravotní dokumentace dětí, aby se vědělo, jak často a jakými chorobami trpěly. "Obvolala jsem s touto informací všechny místní dětské lékaře. Žádný s tím nemá problém," sdělila primářka dětského oddělení karvinské nemocnice Lenka Böhmová.

Dosavadní výzkumy totiž ukazují, že děti se ve znečištěném prostředí rodí s nezralou imunitou. Především v průběhu prvního roku života bývají více nemocné. Když se například koncem 90. let totéž zkoumalo v Teplicích, které byly srovnány s jižními Čechami, ukázalo se, že teplické děti mívají často závažnější nemoci, jako je zápal plic.

Ostragen je jen zdánlivou výhodou

Projekt v Karviné a Českých Budějovicích využije nových genetických metod.

Jde v podstatě o pokračování výzkumů Ústavu experimentální medicíny na severní Moravě a ve Slezsku. Před několika lety tým Radima Šráma testoval vliv ovzduší na Ostravany a obyvatele Karviné například na strážníky (podrobněji zde).

Výsledky ukázaly, že lidé vystavení škodlivinám mají aktivnější jeden z reparačních genů, který jim pomáhá jedům v ovzduší čelit. Vnímat to ale jen jako výhodu by podle odborníků lidé neměli. Platí kratší průměrnou délkou života (o Ostragenu více zde).

Lidé v Moravskoslezském kraji čelí mnohonásobně vyšším dávkám karcinogenního benzo(a)pyrenu dlouhodobě. Vede Ostrava-Radvanice, kde se loni jeho množství blížilo jedenáctinásobku limitu. V Karviné přesáhl osminásobek.

Předloni to bylo v Radvanicích 10,1 nanogramu, v Karviné 7,4 a třeba v Českém Těšíně 4,4 nanogramu. V roce 2009 bylo krajské maximum devítinásobkem limitu, v roce 2006 činilo dokonce téměř dvanáctinásobek. Limit je jeden nanogram.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.