Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vedoucí marketu vzala pokladním židle. Budete jen stát, přikázala

  6:22aktualizováno  6:22
Sezení zpomaluje práci, proto budete jen stát. Příkaz manažerky v supermarketu Albert v Ostravě-Porubě zněl jasně - pokladní přišly o židle. Jedna pracovnice odešla, ostatní vše mlčky snášely. Jakmile se o případ začala zajímat MF DNES, byla náprava rychlá.
V supermarketech Albert mají pokladní možnost sedět, jen v Ostravě-Porubě to skoro dva měsíce neplatilo. Ilustrační snímek

V supermarketech Albert mají pokladní možnost sedět, jen v Ostravě-Porubě to skoro dva měsíce neplatilo. Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Ničily ji až dvacetihodinové směny v soukromé firmě, proto vzala práci pokladní v supermarketu Albert v Ostravě-Porubě. Dlouho tam ale nevydržela.

"Byl to pro mě velký stres. Honili nás, ať zrychlíme. Měřili čas, za který odpípneme zboží. Omezovali nám množství pití, abychom nechodili často na záchod. Zákonná přestávka na jídlo tam vůbec neexistovala. A když jsem si potřebovala odběhnout alespoň na ten záchod, hned mě vyvolávali zpátky," líčí své zkušenosti mladá žena.

Chtěla se zaučit a vytrvat. Ale když vedoucí prodejny koncem září rozhodla, že všem pokladním vezme židle, aby pracovaly rychleji a vypadaly efektněji, vzdala to.

Opřít se o pokladnu? Na to zapomeňte

"Vzali mě na třicet hodin týdně, ale v práci jsem stejně byla osm až devět hodin denně. Když jsem musela dlouho stát za kasou, strašně mě bolely kyčle. Přešlapovala jsem pak z nohy na nohu, a když to nešlo vydržet, opřela jsem se o pokladnu, ale za to mě manažerka hned seřvala," dodává žena.

Paradox je, že zatímco nadřízení manažerky, lékař i psycholožka zákaz židlí v pokladně odmítli, zaměstnanci, kteří v prodejně zůstali, si na nařízení nestěžovali.

"Je pravda, že po delším stání nás bolí nohy, a v ostatních prodejnách na kase židle mají, ale neřešíme to. Třeba když se zlepšíme, dostaneme je zpátky," řekla jedna z prodavaček. Podotkla, že se ženy ozvaly například kvůli tomu, že nemají čas na jídlo, ale neuspěly. "Někdy si třeba stihnu do jídla aspoň kousnout, ale když je práce, tak se nedá nic dělat," líčí smířeně.

Firma: Vážíme si namáhavé práce zaměstnanců

Michal Mačák, primář ortopedie v ostravské městské nemocnici, ale varuje, že dlouhé stání na jednom místě vede k horšímu prokrvení a otokům nohou i bolestem páteře. "Důležitý je pohyb a střídání poloh. Pokladní by měli střídavě sedět a stát. Nutit je k tomu, aby jen stáli, je nesmysl," míní.

Myslí si to i vedení firmy Ahold, které Alberty patří. Reakce na upozornění MF DNES byla okamžitá. "Situaci jsme prověřili, do hodiny byly židle zpátky," říká mluvčí Aholdu Judita Urbánková.

Podle ní šlo o výjimečnou situaci, kterou nadřízený manažer probral se zaměstnanci i vedoucí prodejny a už se nebude opakovat. "Vážíme si namáhavé práce našich zaměstnanců. Kdykoli se mohou obrátit na nadřízené," dodala.

Psycholožka: Nemusíme si nechat vše líbit

Vedení firmy Ahold tvrdí, že její zaměstnanci mohou problémy řešit s nadřízenými. Případ pokladních, kterým šéfka supermarketu vzala židle, ale svědčí o tom, že se tak neděje. I jinde lidé snášejí v práci chování, které hraničí s šikanou, ale nebrání se. Mlčí, nebo odcházejí. Proč? "Jsou to důsledky doby minulé. Za totality jsme se báli, že když se ozveme, bude zle," míní ostravská psycholožka Ludmila Mrkvicová.

Teď se lidé bojí, že ztratí práci.
Ale každý člověk by si měl zachovat svou důstojnost. Ve všech vztazích, tedy v rodině i na pracovišti, platí, že lidé si k nám dovolí tolik, kolik my jim dovolíme. Mám tím na mysli, že je vždy smysluplné říci svůj názor, a to i v situaci, že se obáváme ztráty zaměstnání.

Pokladní v Albertu neměly židle asi měsíc a půl. Po upozornění redakce je dostaly zpátky. Jak se obecně mají lidé bránit proti nesmyslným příkazům jinde?
Vždy je dobré se nejdřív zajímat a ptát, jaké opodstatnění nové nařízení má. A pokud je nesmyslné, pak situaci řešit podle okolností. Když to nejde s přímým nadřízeným, tak třeba s jeho nadřízeným.

Jenže zvlášť v našem kraji je ztráta práce tak velkým strašákem, že lidé raději snášejí různá příkoří i na úkor svého zdraví.
Všude přibylo práce a stresu, ale neměli bychom se nechat zatlačit za hranici, která je pro nás únosná. Nemusíme si nechat všechno líbit. Chodí ke mně klienti, kteří se hroutí pod tlakem šikany či mobingu na pracovišti. Často spolu najdeme řešení. Problém bývá v tom, že neumíme otevřeně komunikovat.

Stále častěji se k sobě nechutně chovají i kolegové. Jak to změnit?
Řešení je jednoduché, ale těžké. Každý musí začít u sebe, chovat se slušně a respektovat ty druhé.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.