První Orlová, šestý Havířov, osmý Bohumín. Osm měst v Moravskoslezském kraji z celkem dvanácti vybraných se vešlo do první poloviny tabulky velkých měst nad dvacet tisíc obyvatel hodnocených v rámci přidělování městských zakázek zIndex. Nejhůře z nich, na jednapadesátém místě, pak skončila Opava, jen o něco lepší byl Frýdek-Místek a Český Těšín.
„Korupci nebo plýtvání přímo měřit nelze, je však možné srovnávat, jaký je pro ně ponecháván prostor. zIndex sleduje, zda města postupují podle dobré praxe, tedy mezinárodně uznávaných ‚pravidel slušného chování‘ ve veřejných zakázkách,“ vysvětluje princip hodnocení vedoucí projektu Jiří Skuhrovec.
Umístění měst nad 20 tisícUmístění zIndex 1. Orlová ...................74 6. Havířov ..................71 8. Bohumín ................70 10. Ostrava ...…….......69 Karviná ……..........69 13. Třinec ......….........68 17. Krnov ......…..........66 23. Nový Jičín ….....….65 28. Kopřivnice ............64 43. Frýdek-Místek ......59 Český Těšín .........59 51. Opava ..................56 Zdroj:www.zindex.cz |
„Pokud má některé město nízký zIndex, neznamená to, že se tam krade. Veřejnost by se ale měla dočkat vysvětlení, proč se od dobré praxe odchyluje.“
Nejlépe z hodnocení velkých měst republiky vyšla Orlová. Její zIndex mezi roky 2011 až 2013 dosáhl 74 bodů ze sta, jednapadesátá skončila Opava s 56 body. Při hodnocení zadávání zakázek postupovali odborníci podle několika kritérií.
Opava ve většině ukazatelů zaostávala
Například podíl veřejných zakázek na celkových nákupech sledoval poměr mezi všemi nákupy a nákupy soutěženými podle zákona. Postihoval kouskování zakázek, nadužívání zákonných výjimek i starých smluv.
Opava uspěla pouze v jednom hodnocení - v podílu veřejných zakázek na celkových nákupech. „Ten sleduje poměr mezi všemi nákupy a nákupy soutěženými podle zákona. Kvůli změně metodiky ale sleduje pouze dvouleté období, čímž je poněkud snížena jeho vypovídací schopnost,“ vysvětlil Skuhrovec.
Ve většině dalších ukazatelů ale zaostávala. Jako třetí nejhorší v České republice dopadla i v kategorii sledující objem veřejných zakázek soutěžených v jednacím řízení bez uveřejnění. Tedy v oblasti, při níž dochází k podvodům nejčastěji. Možná i proto popsali hodnotitelé Opavu jako město, v němž velký objem peněz teče do zakázek bez otevřené soutěže, a kde se hlásí neobvykle málo firem.
Primátor Frýdku-Místku: Soukromý sektor je transparentnější
Jen o něco málo lépe si vedl Frýdek-Místek, ve kterém se v posledních letech některá z výběrových řízení dostala i před soud. Jednalo se například o přednostní přidělování IT zakázek spřátelené firmě, kdy mezi obžalovanými figurují rovněž vedoucí odborů magistrátu města.
„Budeme se muset urychleně zaměřit na transparentnost výběrových řízení. Jen to, co jsem viděl za poslední tři dny, naznačuje, že tady velký prostor pro zlepšení existuje,“ komentoval stav veřejných zakázek na frýdecko-místeckém magistrátu v den svého zvolení nový primátor Radim Vrbata (ANO).
„Pracoval jsem v soukromém sektoru, vím, jak tam výběrová řízení probíhají. Byla transparentnější a jasnější. To by se urychleně mělo převést do státního sektoru,“ popsal způsob, kterým by se podle něj měl magistrát ubírat.
Kraj uspěl, skončil na čtvrtém místě
Úspěšný byl u sdružení Oživení, které se na zpracovávání zIndexu podílelo, také Moravskoslezský kraj. Při nedávném hodnocení transparentnosti veřejných zakázek skončil na čtvrtém místě.
„V hodnocení celkové transparentnosti takzvaných profilů zadavatelů skončil Moravskoslezský kraj na čtvrtém místě, tedy vysoko nad celkovým průměrem,“ sdělil předseda hnutí Oživení Martin Kameník.
„Z hlediska povinného zveřejňování smluv se kraj umístil sedmý v pořadí, kdy publikoval smlouvy v úhrnné hodnotě 83 procenta všech prostředků vynaložených na zakázky, chyběly smlouvy za celkem 418,2 milionu korun. V případě povinného uveřejnění uhrazené ceny kraj porušil zákonnou povinnost v 28 procentech případů.“
