Areál pod Prašivou v Beskydech vznikl nákladnou rekonstrukcí bývalého uprchlického tábora. Rozhodnutím Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky sem měli být přemístěni vybraní odsouzení, kteří byli zařazeni do výkonu trestu v dozoru a měli trvalé bydliště v Moravskoslezském kraji.
V první etapě stála rekonstrukce 20 milionů korun. Práce začaly v červnu 2012, areál měl být zprovozněn na přelomu let 2012 a 2013.
Historie areálu
|
Přestěhování zhruba dvou stovek vězňů do vyšnolhotského zařízení mělo odlehčit především věznici v Heřmanicích, v té době nejnaplněnější káznici v zemi. Ta tehdy praskala ve švech a její naplněnost se vyšplhala ke 138 procentům.
1. ledna 2013 ale přišla kontroverzní amnestie a věznice v zemi se vyprázdnily. Před amnestií pobývalo v heřmanické věznici 981 vězněných mužů, na konci ledna 2013 jich zde zůstalo 730. Bylo to asi o dvacet víc, než povolovala tehdejší kapacita, nestačilo to však k tomu, aby se otevřely brány vyšnolhotského zařízení.
„Z tohoto důvodu bylo přemístěno asi padesát odsouzených do věznic stejného typu v České republice a naplněnost věznice Heřmanice se tak snížila na 95 procent,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby České republiky Hana Löffelmannová.
V současné době se naplněnost věznice drží pod sto procenty. „Ubytovací kapacita věznice Heřmanice při čtyřech metrech čtverečních na osobu činila k 20. červnu letošního roku 711 míst a věznici momentálně obývá 688 odsouzených,“ upřesnila mluvčí.
Na pracovní příležitosti ve věznici si místní musí počkat
Otevření vyšnolhotské věznice bude proto podle Löffelmannové podléhat pečlivému zvážení a posouzení vedení Vězeňské služby ČR s přihlédnutím na nárůst počtu vězněných osob. „Ten je ale jen obtížně předvídatelný. Otázka otevření tohoto areálu není v této chvíli aktuální,“ dodala mluvčí.
Rozlehlý areál o rozloze 75 tisíc metrů čtverečních v podhůří Prašivé čítá několik samostatných objektů.
Opravená byla například vstupní budova, která má sloužit jako vrátnice a přijímací budova.
Další opravený objekt je určený pro vězně a jsou v něm zamřížovaná okna. Další budovy se měly rekonstruovat postupně. Na vybavení areálu se podílela vězeňská výroba, a to zejména v podobě dodávek nábytku pro zaměstnance a odsouzené. Do prací ve vyšnolhotském areálu bylo na podzim 2012 postupně zapojeno kolem sedmdesáti zaměstnanců Vězeňské správy.
Z dění v areálu... |
I v současnosti má areál na starost Věznice Heřmanice. „Základní údržbářské, pomocné a úklidové práce zde provádějí odsouzení,“ doplnila mluvčí.
Obyvatelé Vyšních Lhot před dvěma lety vyčkávali, co všechno jim vznik věznice přinese. Příliš těžkou hlavu si z toho ale nedělali. Byli totiž zvyklí na uprchlíky, kteří zde léta pobývali. Řada místních se navíc radovala, že zde najde práci.
Heřmanická věznice začala přijímat zaměstnance pro svou vyšnolhotskou pobočku předloni v červnu. K dispozici bylo celkem 92 pozic ve služebním a pracovním poměru. O práci se tehdy ucházelo 550 zájemců.
„Všechno je tak, jak má být. Jsme rádi, že zaměstnanci Heřmanic areál pravidelně udržují. Nemyslím si ale, že by sem měli přijít v nejbližší době další odsouzení,“ řekla starostka Vyšních Lhot Dana Nováková.
Obyvatelé si už na přítomnost areálu zvykli. „Už jsme tady měli vojáky, uprchlíky, pak tady měli být vězni. Myslím si, že ti vězni budou pro občany bezpečnější, než byli uprchlíci. Často jsme se tehdy z médií dovídali, že mohou být nakaženi třeba tuberkulózou, a to nám na klidu nepřidalo. Zvlášť když někteří z nich občas jezdívali autobusy na vyšetření na místeckou polikliniku,“ zhodnotil situaci jeden z místních obyvatel, který si ale nepřál zveřejnit své jméno.
