Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vítkovice připomněly slavného ředitele, Kupelwieser pomohl hutím i městu

  8:23aktualizováno  8:23
Před 140 lety dostal tehdy třiatřicetiletý Paul Kupelwieser nabídku majitelů Vítkovického horního a hutního těžířstva, které procházelo vleklou krizí, na funkci ředitele společnosti. Přijal a zasloužil se tak nejen o záchranu vítkovických hutí, ale i o jejich následný obrovský rozvoj.

Pamětní deska na Paula Kupelwiesera nyní zdobí radnici v Ostravě-Vítkovicích. (12. září 2016) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Po jeho odchodu patřily Vítkovice k největším průmyslovým závodům v Evropě a ostravská čtvrť se díky tomu proměnila v moderní město. Od pondělí má proto Paul Kupelwieser na radnici vítkovického obvodu pamětní desku.

Kdo byl Paul Kupelwieser

Paul Kupelwieser.
  • Žil v letech 1843 až 1919, narodil se jako druhý syn známého malíře Leopolda Kupelwiesera.
  • Byl jedním z nejdůležitějších mužů v historii Vítkovic.
  • Po studiu na báňské akademii pracoval ve Štýrském Hradci, v Ternitzu a v Teplicích, odkud přešel do Vítkovic. Z těch odešel v roce 1892 po neshodách s majiteli.
  • Odstěhoval se do Itálie, kde koupil souostroví Brioni a během několika let tam vybudoval oblíbené lázně.

„Pro mě osobně má odhalení této desky jistou symboliku, protože co jsem si přečetl o historii, tak pana Kupelwiesera přivedl do Vítkovic spolumajitel, jeden z bratří Gutmannů. Mě přivedl do Vítkovic pan Světlík a já doufám, že jsou před námi lepší léta,“ řekl při slavnostním odhalování pamětní desky současný generální ředitel Vítkovic Libor Witassek.

„Za doby ředitelování Paula Kupelwiesera se Vítkovice změnily k nepoznání,“ přiblížila význam vídeňského rodáka Hana Šustková z vítkovického archivu.

První Zlín? Kdepak. Vítkovice

„Povedlo se mu vybudovat nejen největší železárny v habsburské monarchii, ale Vítkovice směle soutěžily s největšími světovými výrobci. Nešlo ale jen o zavádění nových metod a technologií. Benefity, které Vítkovické horní a hutní těžířstvo nabízelo, byly ve své době naprosto unikátní. Vedle penzijního spoření to bylo například zdravotní a sociální pojištění, nemocniční péče, školy a školky pro děti zaměstnanců a mnoho dalších výhod,“ zmínila.

S působením jednoho z nejdůležitějších mužů v historii celé Ostravy se pak změnila také samotná městská část Vítkovice. Příkladem může být třeba současné Mírové náměstí s kostelem a radnicí, na které je pamětní deska Paula Kupelwiesera umístěna.

„Můžeme říci, že koncept tolik obdivovaného baťovského Zlína vznikl ve Vítkovicích už o padesát let dříve,“ dodala Hana Šustková.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivo Kramoliš se svým prvním hadem, třiadvacetiletou krajtou vážící přibližně...
Tři uštknutí a dost. Ivo Kramoliš už chová jen nejedovaté hady

Ivo Kramoliš choval jedovaté hady jednadvacet let. Po třetím uštknutí se jich musel na nátlak rodiny vzdát. Ovšem hadům stále zůstal věrný. Momentálně má...  celý článek

Předsedkyně Asociace českých filmových klubů a ředitelka Letní filmové školy v...
Colours, to je i filmová scéna. Ukáže například Mišíka

Festival Colours of Ostrava dávno není jen o hudbě. Jeho součástí je už několik let také filmová scéna, která představuje nejen hudební filmy a dokumenty....  celý článek

Historický snímek vily Adolfa Schustaly.
Továrníkova vila v Kopřivnici se promění v obřadní síň

Kdysi honosné továrnické sídlo, poté závodní klub místní automobilky, dnes již řadu let uzavřený chátrající objekt. Taková je stručná historie Ringhofferovy...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.