Válcovací trať Kvarto 3,5, kterou právě projíždí jedna z prvních bram zahřátých...

Válcovací trať Kvarto 3,5, kterou právě projíždí jedna z prvních bram zahřátých v rekonstruované peci. Zkušební provoz bude probíhat do června příštího roku. (24. listopadu 2015) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Vítkovická ocel už není. Teď se vozí třeba z Brazílie

  • 106
První symbolickou bramu, ocelový plát určený k dalšímu válcování, tento týden přivítali ve firmě Vítkovice Steel. Ta je po uzavření ocelárny odkázána na zahraniční dodavatele bram.

Až z Brazílie, z hutě Companhia Siderúrgica do Pecém, začala dovážet bramy ostravská firma Vítkovice Steel.

„Při současných cenách za lodní dopravu je rozdíl mezi tím, co zaplatíme za dovoz z Ukrajiny, nebo z Brazílie, minimální,“ vysvětluje předseda představenstva Dmitrij Ščuka. „Proto jsou pro nás dodávky z Brazílie důležité hlavně ze strategického pohledu. Vyšší počet dodavatelů nám umožní zvýšení kvality dodávaných bram a stabilitu dodávek.“

Předseda představenstva Vítkovice Steel Dmitrij Ščuka. (24. listopadu 2015)

Na bramách, ocelových kvádrech, z nichž se dál válcují plechy, se Vítkovice Steel staly závislými poté, co zrušily provoz vlastní ocelárny. Na tu firma kvůli chybějícímu odprášení nedostala integrované povolení.

Podle Ščuky doposud Vítkovice Steel odebíraly bramy z evropských států, například právě z Ukrajiny. Tamní dodávky ale podle něj nebyly nejspolehlivější. „Často se stalo, že jsme i několik měsíců nedostali vůbec nic. A také kvalita byla velice proměnlivá, myslím, že se na tom podepsala současná situace na Ukrajině, kdy tamní podniky mají problémy udržet zaměstnance,“ vysvětlil předseda představenstva.

Ekonomika firmy se po uzavření ocelárny zlepšila

Po ukončení provozu ocelárny se firmě podařilo najít práci pro většinu zaměstnanců, kteří o to projevili zájem. „Práci dostali v podstatně všichni, kteří o to stáli,“ řekl Ščuka. „A mnohem lepší je díky tomu i ekonomická situace celé firmy.“

Společnost hledá i další zaměstnance. „Není jich moc, ale pár dalších zaměstnanců bychom potřebovali. Sháníme hlavně jeřábníky nebo paliče. Ti na trhu práce v podstatě nejsou,“ uvedl předseda představenstva. „Nabírali jsme hlavně v první polovině roku, kdy jsme rozjížděli další směnu na štětovnicích.“ Právě štětovnice (profilované plechy zabraňující například sesuvům půdy při výkopech – pozn. red.) se podle Ščuky podílí na růstu výroby ve firmě.

„Nižší ceny vstupů nám pomohly vrátit se na český trh, který jsme v minulosti museli v podstatě opustit,“ vysvětluje.

Česká vláda by mohla dělat víc, říká Ščuka

V příštím roce by chtěli vítkovičtí valcíři vyrobit zhruba půl milionu tun plechů, zhruba 200 tisíc tun by mělo pocházet právě z bram dovezených z Brazílie.

Stejně jako další firmy z oboru se i společnost Vítkovice Steel zapojila do tlaku proti udělení tržního statusu Číně. „Česká vláda by mohla dělat víc,“ konstatoval Ščuka. „Ale chápu, že tady jsou různé zájmy různých stran, které mají rozdílné názory. Nejde ani tak o vlastní status tržní ekonomiky pro Čínu, ale o to, jak dokáže Evropa v tomto směru uplatnit obranné mechanismy, protože všechny ostatní země to umí lépe, rychleji a efektivněji.“

Ve společnosti Vítkovice Steel v současnosti pracuje zhruba tisícovka lidí. Firma se zaměřuje na výrobu plechů, štětovnic a výpalků.