„Za rok 2016 zaznamenala firma kladný provozní výsledek hospodaření před odpisy (EBITDA),“ řekl mluvčí společnosti Vítkovice Steel Jaromír Krišica.
V čistém zisku ještě za loňský rok Vítkovice Steel nebudou, letos už ale firma chce vydělávat. „Kvůli nějakým historickým odpisům a faktu, že jsme v roce 2016 ještě platili nějaké úroky z úvěrů, to ještě kleslo, ale letos čekáme kladný hospodářský výsledek v řádu stovek milionů korun,“ vysvětlil generální ředitel společnosti Dmitrij Ščuka.
Do černých čísel se společnost Vítkovice Steel, která zahrnuje bývalý vítkovický Závod 2, mezi roky 2005 až 2014 vlastněný společností Evraz, se má dostat i díky mimořádnému vkladu akcionářů. Ti v loňském roce posílili vlastní kapitál firmy o 5,3 miliardy korun.
„Kumulovaná ztráta posledních let přesahovala tři miliardy korun, akcionáři vymazali ji i větší část úvěrů formou dobrovolného příplatku. Společnost je nyní totálně zdravá a očištěná od jakýchkoliv minulých ztrát,“ řekl Dmitrij Ščuka.
Na pozemcích po Ocelárně má být průmyslová zóna
Vše tak potvrzuje informace z obchodních kruhů, že akcionáři Vítkovice Steel hledají případné investory či kupce. Podle Dmitrije Ščuky ale chtějí majitelé s případným prodejem minimálně nějakou dobu počkat.
„Do ocelářství se investoři zrovna nehrnou. My chceme dostat firmu na předkrizovou úroveň, což by znamenalo udržování EBITDY okolo jedné miliardy korun. Pak by se výhledově dalo uvažovat o koupi, nyní takové plány nemáme,“ řekl generální ředitel.
Ekonomický stav podniku se výrazně zlepšil po ukončení provozu Ocelárny v září roku 2015. Od té doby Vítkovice Steel vyrábějí plechy a štětovnice, které tvoří hlavní části výroby, z dovážených bram. Ty firma dováží ze Slovenska, z Ruska, ale i z Brazílie. „Bramy z Brazílie v současnosti tvoří zhruba 25 procent dovozu, podíl chceme navýšit na padesát procent,“ řekl Ščuka s tím, že ročně firma doveze zhruba 700 tisíc tun bram.
Pozemky, které se uvolnily uzavřením Ocelárny, by firma chtěla využít ke vzniku nové průmyslové zóny. Celkem jde o zhruba 25 hektarů, jež je ale nejprve potřeba revitalizovat. „Čekáme na demoliční výměr a současně jednáme s krajem a ostravským magistrátem o vzniku průmyslové zóny. Přece jen je lepší mít takovou v Ostravě než někde v Mošnově. Vše je ale zatím ve stadiu úvah,“ řekl Dmitrij Ščuka.
„Celkové náklady na demolici a odstranění naší části ekologických škod odhadujeme na 180 milionů korun, státní podíl činí zhruba osmdesát milionů korun. Nyní vzniká studie, která tamní ekologickou zátěž zkoumá, zatím to vypadá, že by konečné náklady mohly být menší,“ pokračoval ředitel.
Ve společnosti Vítkovice Steel v současnosti pracuje 941 kmenových a 50 agenturních zaměstnanců. Ve srovnání s dobou před uzavřením Ocelárny se jejich počet snížil o 120.
Během posledních dvou let firma investovala 320 milionů korun, do roku 2020 chce na modernizaci jednotlivých provozů vynaložit 1,1 miliardy korun.
