Důl Paskov se stal symbolem očekávaných sociálních problémů v kraji. Po jeho uzavření může zůstat bez práce až 1 200 lidí.

Důl Paskov se stal symbolem očekávaných sociálních problémů v kraji. Po jeho uzavření může zůstat bez práce až 1 200 lidí. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Plán na záchranu kraje: výhody pro podnikatele i miliardy na ekologii

  • 5
Přímá podpora vytváření pracovních míst, ale i miliardy korun soukromým firmám s nejasným vlivem na zaměstnanost. Taková je představa vlády o pomoci Moravskoslezskému kraji, kterou ve středu představili její ministři.

"Mezi opatřeními jsou například dotace na revitalizační projekty, nové programy podpory podnikání, úprava investičních pobídek a zlepšení podnikatelského prostředí pro investory či nasměrování evropských peněz do tohoto kraje," řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala.

Vedle programu na podporu vzniku nových pracovních míst, zvýhodněných investičních pobídek a lehčího přístupu k úvěrům na provozní i investiční financování firem, nabízí vládní balíček i peníze.

Co schválila vláda:

  1. Revitalizační projekty – již dříve schválené projekty připravené v rámci Programu revitalizace po hornické a hutnické činnosti v MS kraji v objemu kolem 3 mld. Kč (sanace a rekultivace např. Odval Hrabůvka, odkalovací nádrže Karvinsko.
  2. Laguny Ostramo - dokončení likvidace ekologické zátěže – 1 mld. (nebilanční kaly 92 tis.t)
  3. Nový program podpory podnikání v MSK orientovaný na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace. Aktivace existujícího programu Podpora rozvoje regionů MMR.
  4. Budování průmyslových zón – změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu – snížení poplatků za vynětí orné půdy ze zemědělského půdního fondu ve vybraných průmyslových zónách a u vybraných dopravních staveb.
  5. Nový program podpory podnikání orientovaný na zpřístupnění investičního a provozního financování prostřednictvím ČMZRB (zvýhodněné úvěry a finanční příspěvky k úvěrům)
  6. Investiční pobídky – zvýšení hmotné podpory vytváření nových pracovních míst v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a rozšíření regionů s tzv. soustředěnou podporou státu.
  7. Aktivní politika zaměstnanosti – navýšení rozpočtu Krajské pobočce úřadu práce  podle potřeb nových investorů.

Miliardy na dokončení likvidace ostravských lagun či revitalizace haldy v Hrabůvce, kde chce majitel Vítkovic Jan Světlík postavit golfové hřiště ale podle všeho nebudou projekty, které by přinesly stovky pracovních míst.

Diskutabilní je i snaha o podporu vzniku nových průmyslových zón. V kraji sice leží tisíce hektarů brownfieldů, území poškozených dávnou průmyslovou činností, vláda ale chce navrhnout "změnu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu - snížení poplatků za vynětí orné půdy ze zemědělského půdního fondu ve vybraných průmyslových zónách a u vybraných dopravních staveb".

Vláda chce tímto krokem ulehčit vznik průmyslových zón, brownfieldy se totiž musí pokaždé před vznikem nové průmyslové zóny zbavit starých ekologických zátěží.

Proti stavbám průmyslových zón na "zelených loukách" se dlouhodobě staví například členové sdružení Arnika.

"Pro nás je důležité, aby nedocházelo k vyjímání zemědělského fondu. Půda je nejen primární zdroj pro pěstování plodin, ale navíc, když se půda zakryje betonem, zhorší se například vsakování vody do půdy, což přispívá ke vzniku povodní," vypočítává problémy, které zabíráním polí pro průmyslové zóny vznikají, mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

"V prvé řadě by se měla využívat plocha, která už jako zemědělská půda být využívána nemůže, zemědělskou půdu totiž nelze ničím nahradit," dodal mluvčí.

"Vedle finančních opatření odsouhlasila vláda na svém včerejším zasedání i systémová opatření, která by měla umožnit zlepšení prostředí pro investory," řekla mluvčí ministra průmyslu Jiřího Ciencialy Jana Dronská.

"Patří mezi ně například snížení administrativní zátěže pro investory při zahajování staveb ve veřejném zájmu, zjednodušení postupu zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách nebo urychlení rozhodování ÚOHS u veřejných zakázek," vysvětlila Jana Dronská.

Firmám by podle vlády měla pomoci i analýza možností dalšího snížení poplatků za obnovitelné zdroje elektřiny nebo snaha nenařizovat firmám přísnější emisní limity, než nařizuje Evropská unie.