Vladimír Chovanec nemá v regionu konkurenci. Tamní radnici řídí nepřetržitě už 38 let. A povede ji dál. S dalšími nezávislými kandidáty totiž získal 10 z 15 křesel v místním zastupitelstvu.
Začínal ve svých 26 letech jako předseda místního národního výboru. Nikdo starší funkci nechtěl, protože Slavkovu hrozilo připojení k Opavě. To se ale nestalo a Chovanec se dnes může chlubit řadou ocenění i nárůstem obyvatel.
„Před dvaceti lety nás bylo kolem 1 500, teď už téměř dva tisíce. Máme bohatý spolkový život, zajímavé akce, i proto tu lidé staví domky,“ vysvětluje starosta, který kvůli důchodovému věku předpokládá, že za čtyři roky skončí. Teď ho ale zajímá přítomnost. „Potřebujeme získat dotace na přístavbu dvou učeben k naší škole, kam dochází stále víc žáků,“ dodává.
Ve Stonavě jezdí děti k moři zdarma
Právě záchrana samostatnosti obce nebo její viditelný rozvoj je důvodem úspěchu i řady dalších starostů v regionu, kteří jsou ve funkci dvacet let a déle.
Stonavský starosta Ondřej Feber.
Například Ondřej Feber zachránil Stonavu na Karvinsku odsouzenou k zániku kvůli poddolování. Starostou je od roku 1990 a bude pokračovat. Pod jeho vedením získalo hnutí ANO čtyři ze sedmi křesel v zastupitelstvu. Poprvé tedy ani nemusí hledat koaličního partnera.
V minulosti kandidoval za jiné strany či hnutí. Obyvatele ale víc zajímá to, že obec staví nové byty, dotuje chov dobytka i svoz odpadu a místní děti včetně přespolních, které chodí do stonavských škol, mohou každý rok vyjet na dva týdny k moři zdarma.
„Lidé volí Febera, protože něco dokázal. Ví, jak pro obec získat peníze, je diplomat, umí jednat s OKD a je zárukou rozvoje Stonavy. A zatím se nenašel nikdo, kdo by mu byl schopný konkurovat,“ míní obyvatel obce Jiří Brzoska.
Spravené cesty i byty, zateplené školy
Stejných 24 let vládne i Vladislava Latochová Vělopolí. Obec, která se v 90. letech společně s dalšími odtrhla od Hnojníku na Frýdecko-Místecku, původně o samostatnost ani nestála. „Ale nikdo nás tehdy nechtěl,“ vzpomíná Latochová na doby, kdy mělo Vělopolí 69 domů, necelé dvě stovky obyvatel a potřebovalo peníze na opravu rozbitých cest.
Liana Janáčková, NEZ
„Dnes jsou cesty spravené, dokončili jsme vodovod a lidé si tu postavili 32 nových rodinných domů, takže počet obyvatel se zvýšil na 280,“ líčí žena, která ve volbách opět uspěla. Je v pětičlenném zastupitelstvu, ale jestli bude dál starostkou, to ukáže až hlasování.
Ke známým stálicím mezi starosty v regionu patří bezesporu také Liana Janáčková z Ostravy–Mariánských Hor a Hulvák, která s přestávkou sedmi měsíců, kdy ji nahradila opozice, řídí radnici už 24 let, nebo Petr Vícha, který jen o čtyři roky méně šéfuje Bohumínu se 23 tisíci obyvatel. Oba budou pokračovat.
Starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).
Víchy si lidé cení za to, že mají ve městě vše, co potřebují – dostupné bydlení, nemocnici, kulturní i sportovní vyžití. Proměny Bohumína ukazuje starosta každý rok imobilním obyvatelům, které bere na projížďku jako jejich průvodce. „Máme přes 4 000 opravených bytů napojených na teplovod, upravené centrum, zregenerovaná sídliště, sportovní a rekreační areál s akvacentrem a novou víceúčelovou halou i dalšími atrakcemi...“ líčí starosta Bohumína.
Malou výjimkou mezi „dvacetiletými“ starosty je Luděk Míček ze Slatiny u Bílovce. Ten se totiž chopil funkce až v březnu 1995. „V roce 1994 u nás volby nebyly, protože neměl nikdo zájem,“ vysvětluje Míček, který svého rozhodnutí, zkusit to, nelituje.
Podařilo se mu obec plynofikovat, opravit její střed i se zámkem, v němž sídlí radnice a knihovna, spravit chodníky, zateplit školu či zakopat kabely do země. Ve funkci by měl pokračovat. Je totiž lídrem Sdružení nezávislých kandidátů, které obsadilo všech devět křesel v zastupitelstvu obce.
