Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Projděte se Stříbrným šípem, kterému šedesát let nepřál osud

  20:52aktualizováno  20:52
Den po prvním představení motorového vozu přezdívaného Stříbrný šíp vpadli do země nacisté. Za socialismu byl rychlovlak vhodný jen jako sklad a pak desítky let postával na různých nádražích. A chátral. Na poslední chvíli se historickému skvostu vrátila krása.

Stříbrný šíp se stal největší hvězdou veletrhu drážní techniky Czech Raildays v Ostravě, který pokračuje až do čtvrtku. Lidé si tak mohou železniční skvost poprvé pořádně prohlédnout.

„Je to opravdu nádhera. Snad nikdo už nevěřil, že se Stříbrný šíp vrátí,“ těšil se znalec železniční historie Rostislav Kolmačka.

Vůz vyvinula pražská lokomotivka ČKD ve spolupráci s automobilkou Praga. Společně s tatrováckou Slovenskou strelou patří mezi pýchu historie československé železnice. Motorový vůz nabízel veškeré pohodlí a zejména rychlost až 130 kilometrů za hodinu, která však kvůli méně účinným brzdám musela být snížena na devadesátku.

Fotogalerie

Do kožených křesel usedlo 64 cestujících, vše bylo doplněno četnými chromovými doplňky. Poprvé byl Stříbrný šíp veřejnosti představen 14. března 1939. Ale o den později do země vtrhl wehrmacht. Naftu potřebovaly válečné stroje, Stříbrný šíp proto putoval do depa.

„Po válce ještě najezdil zhruba padesát tisíc kilometrů, ale v roce 1953 byl kvůli závadě převodovky převezen do dílen v Šumperku. A už nikdy nevyjel. Až teď,“ popsal Kolmačka.

V šumperských dílnách se z rychlíku stal sklad čalouníků, až v 70. letech byl v hrozném stavu v Šumperku objeven a měl se stát ozdobou plánovaného železničního skanzenu v České Třebové. Projekt však zkrachoval.

Úplná renovace přišla na necelých čtyřicet milionů

Poté Šíp sloužil jako klubovna železničním modelářům na nádraží v Ústí nad Orlicí, od roku 1991 už torzo vlaku postávalo na nádraží v Praze-Libni, kde v něm občas přespávali bezdomovci.

Až na přelomu tisíciletí se Stříbrný šíp dostal do Chomutova, kde nadšenci zahájili opravu skříně motorového vozu.

Stříbrný šíp při svém vzniku.

Stříbrný šíp při svém vzniku.

Stříbrný šíp na nádraží v České Třebové v roce 1980.

Stříbrný šíp na nádraží v České Třebové v roce 1980.

Stříbrný šíp se zase leskne. Podívejte se do motoráku z 30. let

Stříbrný šíp se zase leskne. Podívejte se do motoráku z 30. let

A v roce 2011 na popud Českých drah byl přemístěn do dílen v Nymburku, kde začala velmi náročná pětiletá rekonstrukce. „Na opravách se podílely desítky firem a náklady dosáhly téměř čtyřiceti milionů korun. Výsledek je skvostný,“ zhodnotil generální ředitel Výzkumného ústavu železničního Antonín Blažek.

Z trosky skvost. Pomáhaly i dobové fotografie

Podle Arnošta Kohla, ředitele speciálních projektů SKD Trade, to byla krásná, byť mimořádně náročná práce. „Scházela dokumentace, například interiér jsme dělali jen podle dobových fotografií,“ vzpomínal. V archivech hledali zmínky o barvách, pomáhaly i vzorky zbytků laku. Vlak ale dostal nové motory a zase může dosáhnout původně plánované zhruba 120kilometrové rychlosti.

Czech Raildays podrobně

„Museli jsme například zohlednit požadavky na normy podmiňující provoz vozu a nároky, které na něj budou v provozu kladené,“ vysvětlil Kohl, který se spolupracovníky Ludvíkem Lososem a Jaroslavem Wagnerem napsali i obsáhlou knihu zachycující strastiplné osudy Stříbrného šípu. Rychlovlaku, kterému snad už osud bude přát.

„Scházejí nám ještě nějaké zkoušky a testy, ale počítáme s tím, že poprvé se lidé ve Stříbrném šípu svezou na zářijovém Národním dni železnice v Chebu,“ uvedl člen představenstva Českých drah Michal Štěpán.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.